Aktual.: 26.02.2026 10:13
Varšava – Všichni si uvědomujeme ohrožení, situace je vážná, řekl šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski na úvod svého vystoupení před poslanci. Polsko, jehož vzdušný prostor loni na podzim narušily ruské drony, čelí sabotážím, žhářským útokům, záplavě dezinformací a až 2000 až 3000 kybernetickým útokům denně. Většinu se daří odrazit, ale míra tohoto jevu musí vyvolávat znepokojení, uvedl ministr podle serveru Onet.
„Stojíme před nebezpečím války, jakou zažili naši dědové,“ varoval Sikorski. Před blížící se válkou varuje i Severoatlantická aliance a rozvědky různých zemí. „Kreml neustoupí,“ dodal.
„Uvědomování si nebezpečí může paralyzovat, anebo mobilizovat. Nemůžeme si dovolit být paralyzováni. Pasivita či spoléhání na jiné je pozvánka k eskalaci, stejně jako vykřikování, že to není naše válka,“ prohlásil Sikorski ve zjevné narážce na válku Ruska proti Ukrajině, pokračující za polskými hranicemi pátým rokem. Připomněl, že loni v listopadu při ruském útoku na město Ternopil na západě Ukrajiny zahynula i sedmiletá Amelia, polská občanka.
„Cíl nepřítele je prostý. Vyděsit, rozdělit, rozeštvat skupiny Poláků proti sobě a oslabit důvěru k politickým orgánům,“ varoval.
Varšava nicméně zareagovala rezolutně na dosavadní ruské provokace, řekl a připomněl, že loni nechal uzavřít dva poslední ruské konzuláty v zemi. V důsledku značná část ruských diplomatů opustila Polsko, zbývající ztratili právo na volné cestování po zemi. Varšava také na úrovni Evropské unie přispěla k omezením pohybu ruského diplomatického personálu. „Ztěžujeme Rusku uskutečňovat to, co Sověti nazývali aktivními opatřeními,“ podotkl.
V reakci na ruské hybridní akce Polsko posílilo spolupráci se spojenci a podporuje další země v regionu, například Moldavsko, které se chtějí stát součástí Západu, ale zatím jsou v dosahu ambicí Moskvy. Ocenil, že v případě dospělých uprchlíků z Ukrajiny je jejich profesní aktivita stále větší než v případě Poláků, od roku 2022 ukrajinští běženci v Polsku založili více než 120.000 firem. „Zaměstnávají lidi, platí daně,“ řekl a zdůraznil, že po dosažení míru role těchto podniků ještě vzroste.
Poukázal i na zvrat k politice síly a pokusy o návrat k velmocenské hře, kdy si největší státy dělí svět na sféry vlivu a přivlastňují si mimořádná práva. Sice o něčem takovém sní i někteří nacionalisté, ale pro Polsko by to bylo jednoznačně nebezpečné, varoval. „Ve světě, kde o všem rozhoduje síla a peníze, neexistují opravdová spojenectví“, řekl.
Za mimořádnou výzvu pro Polsko označil zhoršení vztahů mezi Spojenými státy a Evropou, protože blízké vztahy s USA představovaly po desítky let pilíř polské zahraniční politiky bez ohledu na to, kdo vládl v Polsku a kdo sídlil v Bílém domě. „Není to Evropa, kdo vznáší územní nároky, zavádí cla či zasahuje do soupeření stran na druhé straně Atlantiku. V této věci je společnost zmatena,“ řekl Sikorski.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}