Aktual.: 3.03.2026 14:32
Brusel – V rámci Evropské unie zatím neproběhla žádná konkrétní diskuse o možné aktivaci článku o vzájemné obranné pomoci, uvedla dnes mluvčí Evropské komise. Reagovala tak na dotazy týkající se dronového útoku na britskou leteckou základnu na Kypru. Článek 42 Smlouvy o EU říká, že v případě napadení členského státu Evropské unie mohou dotyčné zemi poskytnout pomoc ostatní členské státy.
Řecko a Francie již oznámily, že posílají na Kypr lodě, stíhačky i systémy protiraketové obrany. „Zdá se být zcela jasné, že cílem nebyla Kyperská republika,“ uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Drony mířily na základnu britského letectva Akrotiri na Kypru.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hovořila nedlouho po útoku s kyperským prezidentem Nikosem Christodulidisem a uvedla, že EU stojí po boku svých členských států tváří v tvář jakékoli hrozbě.
Vzájemná obranná pomoc EU je zakotvena v článku 42 Smlouvy o Evropské unii. Ten mimo jiné stanoví, že pokud se členský stát stane cílem ozbrojeného napadení, ostatní členské státy mu poskytnou pomoc a podporu všemi prostředky, které mají k dispozici.
Francie oznámila, že plánuje na Kypr vyslat protidronové a protiraketové systémy a rovněž dvě fregaty. Podle kyperské tiskové agentury CNA o tom francouzský prezident Emmanuel Macron dnes ráno informoval svůj kyperský protějšek.
Francie chce po zásahu britské základny na Kypru vyslat protidronový systém
Paříž – Francie plánuje vyslat na Kypr protiraketové a protidronové systémy poté, co tamější britskou leteckou základnu zasáhl bezpilotní letoun. S odvoláním na kyperskou tiskovou agenturu CNA to dnes napsala agentura Reuters. Dron zřejmě vystřelil Hizballáh. Toto libanonské militantní hnutí je spojencem Íránu, na který v sobotu zaútočily Izrael a USA. Kypr je členským státem Evropské unie, ale nikoli NATO.
Francouzský prezident Emmanuel Macron o záměru vyslat oba systémy spolu s fregatou informoval dnes brzy ráno svůj kyperský protějšek Nikose Christodulidise. Zdroje kyperské vlády, které si přály zůstat v anonymitě, to potvrdily; francouzské ministerstvo obrany se na žádost o komentář zatím nevyjádřilo.
Oznámená francouzská pomoc ostrovu následuje po nabídnutí pomoci ze strany Řecka, které je podle pondělního prohlášení řeckého ministra obrany Nikose Dendiase připraveno bránit Kypr všemi možnými prostředky. Na ochranu tohoto ostrova proto Atény vyslaly čtyři stíhací letouny F-16 a dvě fregaty, z nichž jedna je vybavena protidronovým systémem Centauros.
Britská letecká základna Akrotiri čelila dvěma samostatným útokům bezpilotních letounů. V prvním případě se dron íránské výroby Šáhed zřítil v neděli okolo 23:00 SEČ na letištní plochu základny a způsobil omezené škody. O 12 hodin později byly zachyceny a zničeny další dva bezpilotní letouny. Vysocí kyperští představitelé uvedli, že za útokem s největší pravděpodobností stojí Hizballáh. Spíše než Kypr podle nich byla cílem základna, která je považována za svrchované britské území.
Británie v neděli souhlasila s tím, aby Spojené státy mohly využít její vojenské základny k útoku na íránská odpalovací zařízení. Premiér Keir Starmer však zdůraznil, že zapojení Británie do vojenské operace proti Íránu má výlučně obranný charakter, a později uvedl, že Washington britské základny na Kypru nevyužívá.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}