Aktual.: 23.04.2026 11:08
Moskva – Hodnota majetku ruských miliardářů se za poslední rok zvýšila o 11 procent na rekordních 696,5 miliardy USD (14,5 bilionu Kč), a to navzdory válce na Ukrajině a nejtvrdším západním sankcím, jaké kdy byly zavedeny proti významné ekonomice. Uvádí to ruská verze časopisu Forbes, na kterou se dnes odvolává agentura Reuters.
Nejbohatší Rusové jsou všichni spojeni s obrovskými zásobami přírodních zdrojů, které Rusko už desítky let vyváží na světové trhy. Hodnota jejich majetku se zvýšila zejména proto, že narušení obchodních toků vedlo k růstu cen komodit. Forbes ale poznamenal, že na nejvyšších místech žebříčku se neobjevila žádná nová jména.
Na první místo s majetkem za 37 miliard USD Forbes zařadil generálního ředitele investiční společnosti Severgroup Alexeje Mordašova. Hodnota jeho majetku za poslední rok stoupla o 8,4 miliardy USD. Na druhém místě je šéf společnosti Interros a firmy na produkci kovů Nornickel Vladimir Potanin s majetkem za 29,7 miliardy USD. Trojici nejbohatších Rusů doplňuje bývalý šéf ropné společnosti Lukoil Vagit Alekperov, jehož majetek podle Forbes činí 29,5 miliardy USD. Čtvrté místo v žebříčku obsadil generální ředitel firmy Novatek Leonid Michelson a jeho rodina s majetkem za 28,3 miliardy USD.
Ruští miliardáři byli kdysi považováni za jedny z nejbohatších lidí na světě. Mnozí z nich zbohatli v chaotickém období po rozpadu Sovětského svazu, tehdy patřili mezi globální finanční elitu. Dnes je ale jejich majetek výrazně nižší proti majetku amerických miliardářů, kteří zbohatli na rozvoji technologického sektoru. Žebříček nejbohatších lidí světa podle časopisu Forbes vede Elon Musk, jehož majetek časopis odhadl na 839 miliard USD. Druhý je Larry Page z Googlu s majetkem za 257 miliard USD.
V roce 2021, tedy ještě před zahájením ruské vojenské invaze na Ukrajinu, činila souhrnná hodnota majetku ruských miliardářů 606 miliard dolarů, uvádí Forbes. Rusko zahájilo útok na Ukrajinu 24. února 2022, následně se stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí.
V loňském roce ruská ekonomika vzrostla jen o jedno procento, tempo růstu tak výrazně zpomalilo ze 4,3 procenta v roce 2024. Mezinárodní měnový fond (MMF) tento měsíc zlepšil odhad letošního růstu ruské ekonomiky na 1,1 procenta z předchozích 0,8 procenta. Rozhodnutí odůvodnil růstem cen ropy a dalších komodit v reakci na konflikt na Blízkém východě. MMF očekává, že stejné tempo růstu, tedy 1,1 procenta, si ruská ekonomika udrží i v roce 2027.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}