Aktual.: 14.10.2026 12:11
Praha – Zvyšování důchodu za práci navíc by přimělo déle pracovat asi 900 seniorů. Při růstu výdělku zhruba o celé odpuštěné odvody by na pracovním trhu zůstalo přes 14.000 důchodců a důchodkyň. Stát by i přes výpadek pojistného získal na daních 14,5 miliardy korun. Ukázaly to první závěry výzkumu agentury PAQ Research, které sněmovnímu sociálnímu výboru dnes představil vedoucí agenturního týmu daňové a sociální politiky Jonáš Kreisinger. Výbor Sněmovně dnes doporučil schválit novelu s obnovením zvyšování penze za práci v důchodu.
Podle reformy minulé vlády můžou pracující důchodci od loňska žádat o odpuštění důchodových odvodů. Státu nemusí poslat 6,5 procenta ze základu výdělku. Před rokem toho využilo 145.600 seniorek a seniorů. V průměru tak měli v loňské říjnové výplatě víc o 2557 korun. Zaměstnavatel dál odvádí z pracovníkovy mzdy či platu 21,5 procenta.
Projednávaná vládní novela má od roku 2028 obnovit zvyšování penze za práci v důchodu. Zásluhový díl se má za odpracovaný rok navíc zvednout o 1,5 procenta. Podle ministra práce Aleše Juchelky (ANO) to bude motivovat k práci v penzi. Při průměrném důchodu 21.803 korun by navýšení podle propočtu ČTK činilo 254 korun měsíčně.
„To však podle našeho výzkumu bude motivovat pouze 900 dalších osob k prodloužení kariéry o dva roky. Z toho důvodu vidíme vlastně lepší řešení motivovat osoby před seniorským věkem k odložení důchodu skrze zvýšení čistého příjmu, například čisté mzdy,“ uvedl expert.
Agentura zapojila do výzkumu asi čtyři stovky lidí. Zjišťovala, kolik seniorů a seniorek by víc peněz motivovalo k setrvání na trhu práce. Podle Kreisingera modely ukazují, že prodloužení kariéry a odložení pobírání důchodu se dá dosáhnout nejlépe právě díky navýšení čistého příjmu. Při zvýšení výdělku o 29 procent – tedy zhruba o celé odpuštěné odvody – by dál pracovalo přes 14.000 seniorů a seniorek. Stát by tak i přes výpadek pojistného získal ročně asi 14,5 miliardy korun, popsal analytik PAQ Research. „Žádný jiný nástroj podle závěrů výzkumu není srovnatelně motivační a výhodný jak pro pracující seniory, tak pro státní pokladnu,“ dodal Kreisinger.
Požádal poslance, aby při svém rozhodování o důchodové novele zohlednili jiné možnosti motivace k delší práci než zvýšení penzí. „Kombinace souběhu důchodu a práce společně s motivací skrze navýšený důchod je výrazně neefektivní ve srovnání s alternativami. Vzhledem k průměrné délce pobírání důchodu se jedná o velice dlouhodobý závazek a z toho důvodu vlastně ta motivační složka – to znamená to navýšení důchodu – musí být velice nízká, aby náklady nebyly příliš vysoké,“ uvedl Kreisinger.
Pokud by podle podkladů k novele přibyly 2000 pracujících důchodců, na navýšení penzí by v roce 2028 bylo potřeba 800 milionů korun a stát by z daní a odvodů získal 300 milionů. V roce 2035 by výdaje činily 7,8 miliardy korun a příjmy 400 milionů korun. V polovině století by se vyplatilo 34 miliard a vybralo 800 milionů korun.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}