Toto tma nen u ns ani v Evrop novinkou. Ji ped deseti lety se podobn nvrh na zven zastoupen en v dozorch a sprvnch radch velkch spolenost obchodovanch na burze objevil na pd Evropsk komise. esko tento pstup podporovalo od samho zatku. V souasnosti je prmrn zastoupen en na tchto pozicch v tuzemsku jen 21 procent. To jasn ukazuje potebu zmny.
Jan Kluso
|
Jednm z argument pro zaveden kvt je tzv. sklenn strop, tedy oznaen pro jaksi neviditeln genderov stereotypn pekky, se ktermi se eny setkvaj pi karirnm postupu.
Dnes vak z rznch studi vme, e genderov vyven veden firem me lpe identifikovat i kontrolovat rizika a bt efektivnj. Zven zastoupen en tak podporuje lep komunikaci a dodrovn etickch standard. Navc skoro dv tetiny absolvent vysokch kol tvo eny. To ve ukazuje na potencil, kter je teba vyut naplno.
Mezi argumenty proti zaveden kvt pat hlavn obavy z toho, e kvalita kandidt bude pehlena ve prospch pohlav. Clem kvt vak nen nutit spolenosti vybrat si eny za kadou cenu, nbr je motivovat k transparentnm vbrovm procesm, kde jsou eny rovnocennmi kandidty vi mum.
Existuje i alternativn pohled na tento problm. Nkte odprci souhlas s vym zastoupenm en ve veden, ale nepodporuj kvty jako takov. Namsto toho vid een v legislativn podpoe rovnovhy mezi pracovnm a rodinnm ivotem i ve vytvoen podmnek pro flexibiln pracovn reimy. Takov zkonn zmny budou ale mon a v dsledku zavedench kvt a zvenho potu en na vych pozicch na pracovnm trhu.
Celkov lze ct, e otzka kvt na podporu vtho zastoupen en ve veden vyvolv rozporupln nzory. Pesto se zd, e se esk spolenost pomalu ale jist ubr smrem k vt rovnosti pohlav ve firemnm svt, co je potebn a dleit krok vped.
A jak je v nzor? Jste pro nebo proti kvtm? Hlasujte v na anket.
