Benešovy dekrety už nejsou téma, říká šéf sudetských Němců v Berlíně

V pátek začne v Brně čtyřdenní sjezd sudetských Němců, který bude poprvé na území České republiky. V moravské metropoli se bude konat na pozvání iniciativy Meeting Brno. Její zástupci, předák sudetských Němců Bernd Posselt i bavorský premiér Markus Söder říkají, že se jedná o symbol smíření a o snahu prohloubit přátelství mezi Čechy a Němci. Proti sjezdu se ale postavila část české společnosti. Vládní strany ANO, SPD a Motoristé přijaly minulý týden v Poslanecké sněmovně usnesení, které vyzývá, aby se sjezd v Česku nekonal.

„Na jednu stranu to nebylo překvapivé, když víte, jaké strany se u vás do parlamentu dostaly,“ řekl ČTK o debatě kolem sjezdu v Česku Fischer. „Co mě ale udivilo, jak primitivní některé argumenty byly,“ dodal. Předseda berlínské pobočky SdL si ale nemyslí, že by vyhrocená debata mohla trvale poškodit česko-německé vztahy. „Nakonec vždycky rozhoduje hospodářství. Ani Česká republika, ani Bavorsko a ani Rakousko si nemohou dovolit, aby se něco zničilo, aby to dál eskalovalo,“ uvedl.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků přišlo při událostech o život 15.000 až 30.000 lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa. Většina sudetských Němců našla nový domov v Bavorsku, řada se jich ale hned po válce či později usadila i v jiných německých spolkových zemích.

Předseda berlínského svazu SdL Fischer se narodil až v 50. letech, a patří tak ke generaci, která se už nenarodila v Československu. Jeho otec ale pocházel ze severočeské vesnice Kadaňská Jeseň, matka ze zaniklé moravské obce Varhošť, která je nyní součástí vojenského újezdu Libavá. Po válce obě rodiny našly útočiště v jižním Bavorsku. „Na začátku bylo cítit, že nás místní mezi sebou nechtěli. I já jsem ještě zažil, že se mě ptali: ‚Odkud jsi? Co tu chceš? Vrať se, odkud jsi přišel,“ řekl Fischer. Postupně se ale podle něj situace uklidnila a sudetští Němci se do německé společnosti plně integrovali.

Fischer, který pracoval jako letový dispečer u německé armády i jako civilní zaměstnanec u armády americké, v 80. letech přesídlil z Bavorska do Berlína. Sudetským Němcům v metropoli předsedá od roku 2014. „Když jsem zemské sdružení přebíral, mělo zhruba sto členů. Teď jsme na padesáti, protože generace, která události po válce zažila, umírá,“ řekl Fischer. Ještě na území České republiky se podle něj narodila zhruba polovina členů berlínské pobočky SdL, zbytek už jsou jejich potomci. Nejmladšímu členovi je 25 let.

„Do Brna se nás z Berlína chystá pět nebo šest,“ uvedl Fischer. Obavy o bezpečnost přitom nemá. „Pomatenci, kteří chtějí jen rušit, ti se najdou vždycky. Ale myslím, že o bezpečí účastníků bude postaráno,“ uvedl. Obavy, které sjezd vyvolává na české straně, podle něj přitom nejsou na místě, a argumenty odpůrců sjezdu neodpovídají tomu, o co sudetští Němci usilují. „Můj osobní názor je, že Benešovy dekrety jsou jako téma překonané,“ řekl. „U nás už vlastně žádnou roli nehrají… Ale chápu, že v Česku pro někoho pořád mají určitý symbolický charakter,“ dodal.

Nadcházející sjezd v Brně podle Fischera nakonec přinese více pozitivního než negativního. „Myslím, že vyšle pozitivní signál a možná i nový impuls pro česko-německé vztahy. Já osobně k tomu přistupuji s optimismem. Třeba si i ti lidé, kteří teď mají strach, nakonec řeknou: Počkat, to jsou úplně normální lidé, nic nechtějí, nic nám nedělají, chtějí se jen přátelit,“ dodal.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}