Aktual.: 10.10.2026 16:02
Washington/Berlín – Americký prezident Donald Trump čelí kritice od opozičních demokratů za to, že se dohodl s ruským protějškem Vladimirem Putinem na dodávkách ruské nafty na americký a světový trh. Berlín zdůraznil, že sankce proti Rusku zavedené kvůli jeho útočné válce na Ukrajině se neruší, zatímco Varšava zpochybnila, že by Moskva disponovala přebytkem pohonných hmot. Finský premiér Petteri Orpo krok USA označil za zklamání. Podle analytiků oslovených ČTK může dohoda přispět ke zmírnění napětí na světovém trhu s pohonnými hmotami, cenový dopad však bude pravděpodobně jen drobný.
Ukrajina od února 2022 vzdoruje Putinově invazi, jejíž součástí jsou každodenní útoky drony, střelami či raketami po celé zemi. Ukrajina v sebeobraně podniká rovněž vzdušné údery na cíle v Rusku.
Trump v pátek oznámil, že se s Putinem dohodl, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes 300.000 tun nafty, v dalších měsících pak budou následovat ještě vyšší dodávky. Putin následně prohlásil, že Rusko je připraveno dodávat ropu a ropné produkty do zahraničí a že tyto dodávky budou mít příznivý vliv na světovou ekonomiku.
USA přitom spotřebují přibližně 3,6 milionu barelů nafty denně, takže i kdyby Rusko tento měsíc dodalo slíbených 300.000 tun, představovalo by to necelou polovinu americké denní spotřeby.
Trump se podle serveru Axios dohodl s Putinem poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ignoroval opakované americké žádosti, aby Ukrajinci neútočili na ruské rafinerie. Američtí vyjednávači během rozhovorů s ukrajinskými představiteli podle portálu kvůli útokům na ruská ropná zařízení dokonce pohrozili, že USA přestanou Ukrajině poskytovat zpravodajské informace.
Ve společném prohlášení v čele s šéfem senátních demokratů Chuckem Schumerem američtí demokratičtí senátoři hovoří o zoufalém ujednání s „vrahounským diktátorem“. „Oznámení prezidenta Trumpa, že Spojené státy na šest měsíců povolí globální nákupy ruského dieselu, je naprostou zradou Ukrajiny, našich evropských spojenců a americké národní bezpečnosti,“ uvádí prohlášení.
Demokratičtí lídři uvádějí, že Trumpovo rozpoutání války s Íránem zdražilo pohonné hmoty všem Američanům a že prezident se nyní „snaží uklidit svůj binec“. Trumpově vládě vyčítají, že se místo spolupráce s Evropany, na které enormní ceny paliv rovněž dolehly, obrátila na svou největší bezpečnostní hrozbu – Rusko.
Proti Trumpovu rozhodnutí se ostře postavil ukrajinský prezident Zelenskyj. V pátek na síti X napsal, že zmírnění protiruských sankcí bez jasné a trvalé dohody o deeskalaci je projevem očividné slabosti. Podle Zelenského ujednání jen umožní Rusku zabít více lidí a způsobit větší škody.
Německo dnes uvedlo, že ponechá v platnosti sankce proti Rusku a že „bere rozhodnutí USA týkající se dodávek ruské nafty na vědomí“. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski na síti X zpochybnil, že Rusko má přebytek nafty, nedostatek paliva má podle něj i polská ambasáda v Moskvě. Finský premiér Petteri Orpo Trumpovu dohodu s Putinem označil za zklamání s tím, že pouze oslabí sankce proti Rusku, kterému umožní dál financovat válku proti Ukrajině.
Trump v poslední době připisuje zdražování pohonných hmot ukrajinským útokům na ruské ropné rafinerie. Zároveň tvrdí, že za růst cen není odpovědná mezi Američany nepopulární válka s Íránem, kterou USA a Izrael zahájily na konci února. Kyjev údery na ruské rafinerie hájí a uvádí, že se tímto způsobem snaží omezit schopnost Moskvy financovat invazi. Ukrajina opakuje, že je připravena k symetrickému zklidnění útoků na ruský energetický sektor, pokud se Rusko zachová stejně.
Trump, jehož Republikánská strana v listopadových volbách do Kongresu čelí riziku ztráty většiny, růst cen pohonných hmot připsal i demokratům. Podle něj zavírají rafinerie ve státech, kde vládnou, včetně Kalifornie.
Analytici amerického Institutu pro studium války (ISW) uvedli, že Trumpova dohoda „bude financovat ruské válečné úsilí a prodlouží válku na Ukrajině“. Rovněž připomněli, že loni tvořil ruský vývoz pouze 9,5 procenta celosvětového objemu exportu nafty, přičemž letos v červenci ruská vláda dočasně zakázala vývoz nafty poté, co Ukrajina zesílila své údery na ruské kapacity pro zpracování ropy a na ruskou logistiku, včetně dodávek paliva.
Analytici, které dnes oslovila ČTK, se shodli, že cenový dopad dohody bude zřejmě malý. „Oznámené objemy jsou vzhledem k velikosti světového trhu relativně malé a zásadní problém představuje především nedostatek rafinérských kapacit, nikoli samotné ropy,“ řekl ČTK analytik Deloitte David Marek. Dlouhodobější zlevnění bude podle něj záviset na skutečném objemu dodávek a vývoji situace na Blízkém východě. „Slíbený objem dodávek ruské nafty představuje ekvivalent půldenní až denní světové poptávky. V závislosti na tom, která čísla deklarovaná prezidentem Trumpem platí. Dopad do cen tak bude spíše drobný,“ uvedl analytik XTB Pavel Peterka.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}