Aktual.: 11.06.2026 12:26
Washington – Nejbližší spolupracovníci prezidenta Donalda Trumpa se loni v létě snažili zažehnat rostoucí krizi ohledně spisů o sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi na schůzkách v situační místnosti Bílého domu. Setkání, kterých se účastnil viceprezident J.D. Vance či personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová, se tak konala v prostorech s utajením běžně používaných při krizích souvisejících s národní bezpečností. Trump na nich nebyl přítomen. Vyplývá to z úryvku nové knihy reportérů The New York Times (NYT).
Trumpova administrativa loni v létě čelila rostoucímu tlaku na zveřejnění spisů o zesnulém finančníkovi Epsteinovi, s nímž se republikánský prezident v minulosti přátelil. Trump chtěl, aby se na Epsteinovu kauzu zapomnělo, a obořoval se na každého, kdo ji zmínil. Členové jeho týmu proto byli nuceni své obavy konzultovat mezi sebou, píší novináři Maggie Habermanová a Jonathan Swan v knize Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump (Změna režimu: Uvnitř imperiálního prezidentství Donalda Trumpa).
Kromě Vance a Wilesové se schůzek účastnili Trumpova mluvčí Karoline Leavittová, šéf komunikace Bílého domu Steven Cheung, tehdejší ministryně spravedlnosti Pam Bondiová, její náměstek Todd Blanche, který ji později ve funkci nahradil, šéf FBI Kash Patel nebo zástupce Wilesové James Blair.
Vance se na rozdíl od prezidenta domníval, že nejlepší by bylo všechny spisy o Epsteinovi zveřejnit hned, včetně dokumentů s nepodloženými obviněními proti Trumpovi. Měl za to, že Kongres administrativu spisy nakonec donutí zveřejnit a že Bílý dům by před tím krokem získal body za transparentnost. Ostatní v místnosti měli podle knihy dojem, že Vance propadá panice nad tím, jak kauza štěpila Trumpovo hnutí MAGA (Učiňme Ameriku opět skvělou). Wilesová později viceprezidenta v souvislosti s kauzou Epsteina označila za konspiračního teoretika.
Viceprezident rovněž navrhl, aby konzervativní komentátor Tucker Carlson udělal rozhovor s Epsteinovou společnicí Ghislaine Maxwellovou, která si ve vězení odpykává 20letý trest za obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování. Podle Vance by Trumpovi mohlo pomoci, kdyby Maxwellová byla ochotná prohlásit, že se na Epsteinově protiprávním jednání nepodílel. Ostatní však jeho návrhy zamítli. S Maxwellovou později mluvil Blanche.
Novináři NYT v knize rovněž popisují dysfunkční vztahy v nejvyšších patrech ministerstva spravedlnosti. Tehdejší zástupce šéfa FBI a bývalý konzervativní podcaster Dan Bongino se střetl s Bondiovou kvůli tomu, jak ke kauze přistupovala. Bondiová například nejprve tvrdila, že seznam Epsteinových klientů leží na jejím stole k prostudování. Následně její úřad uvedl, že takový seznam neexistuje. Patel a Bongino předtím, než začali pracovat pro FBI, vydali prohlášení o seznamu klientů a často naznačovali, že vláda informace o Epsteinovi před americkou veřejností skrývá.
Ministerstvo spravedlnosti a vedení FBI rovněž vydaly společné prohlášení, v němž ustoupily od slibu zveřejnit vyšetřovací spisy týkající se Epsteina. Bongino, který s tím nesouhlasil, varoval Trumpův tým, že Epsteinova kauza může dosáhnout úrovně skandálu Írán-Contras za vlády Ronalda Reagana. Na konci loňského roku oznámil rezignaci na svůj post.
Administrativa loni čelila také tlaku Kongresu, který nakonec v listopadu schválil návrh zákona o transparentnosti v Epsteinově kauze, který vládě ukládá povinnost kompletního zveřejnění spisů. Ministerstvo spravedlnosti následně čelilo kritice kvůli způsobu, jakým spisy o Epsteinovi zveřejňovalo. Epsteinovy oběti si stěžovaly, že na veřejnost se kvůli nedbalému přístupu ministerstva dostaly jejich osobní informace. Kritici zase upozorňovali na to, že úřady se snaží zatajovat údaje, které by mohly poškodit Trumpa.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}