Reuters: Obnovený Azov se opět soustředí na rodný Mariupol

Nedávno se podle vojáků objevily drony 1. sboru Azov nad strategickým mariupolským přístavem během operace, která cílila na elektrické rozvodny, opravárenská zařízení či sankcionovanou loď, a způsobily v přístavu úplný výpadek proudu. Reuters se přitom podařilo ověřit některá místa z videa, které sbor z úderu zveřejnil.

Útok byl součástí rozšiřujících se ukrajinských úderů zaměřených na ruskou vojenskou logistiku hluboko za frontovou linií, jejichž cílem je oslabit moskevskou válečnou mašinerii a zvrátit průběh války ve prospěch Kyjeva. Plukovník Arsen Dmytryk, náčelník štábu 1. sboru Azov, agentuře řekl, že následovat budou desítky podobných operací, které mají předvést schopnosti, technologii a plánování uskupení.

Dmytryk zároveň uvedl, že vyhnání Ruska z Mariupolu, jenž leží 120 kilometrů za téměř nehybnými frontovými liniemi, bude dlouhodobá záležitost. „Pokud to potrvá 20 let, strávíme 20 let plánováním, čekáním, přípravami. Ale až přijde čas, musíme být připraveni. Věřím, že si ho (Mariupol) vezmeme zpět. Je to jen otázka času,“ prohlásil dvaatřicetiletý plukovník, jenž patřil mezi válečné zajatce, kteří byli později propuštěni.

Ruské ministerstvo obrany na žádost o komentář nereagovalo.

Útok na přístav, provedený ve spolupráci s ukrajinskými dronovými jednotkami a tajnou službou SBU, zasáhl místo ležící jen pár kilometrů od zdevastované ocelárny, kde v roce 2022 setrvávali bojovníci Azova a dalších jednotek, než dostali od Kyjeva rozkaz obranu města po tříměsíčním ruském obléhání ukončit.

Nedávný úder přitom přišel po měsících ukrajinských útoků na kritické silniční tahy v rusky okupovaných částech Doněcké oblasti, které jsou součástí systematické snahy narušit ruské zásobovací trasy vedoucí na frontu. Operace sboru zachycují zveřejněné záběry: na videu z 16. dubna prolétají drony v okolí Doněcku, načež se vrhají na armádní vozy.

Jiný příspěvek zveřejněný 8. května zachycuje mimo jiné výhledy z dronu přelétajícího nad Mariupolem a těžce poničenými železárnami a ocelárnami Azovstal, které byly místem posledního odporu ukrajinských jednotek v roce 2022. „Azov už v rodném Mariupolu hlídkuje. Zatím z nebe,“ stojí v příspěvku.

Dnes je Mariupol podle Reuters dějištěm nových infrastrukturních projektů, které jsou součástí snahy Ruska upevnit svou kontrolu nad okupovaným jihem Ukrajiny. V lednu ukrajinská rozvědka uvedla, že Rusko rozšiřuje mariupolský námořní přístav jako klíčový uzel pro svou ekonomiku a zároveň ve městě realizuje reprezentativní stavební projekty na úkor běžných obyvatel.

„To je samozřejmě lež,“ reagoval Kremlem dosazený šéf správy okupované části Doněcké oblasti Denis Pušilin. „To, že se město mění přímo před očima, může vidět každý,“ řekl agentuře a bagatelizoval rozsah škod způsobených útoky Azovu u Mariupolu a Doněcku. Ruská armáda podle něj rozšiřuje své kapacity v oblasti elektronického boje proti dronům a přidává také další mobilní palebné jednotky.

Hlavním cílem jednotek Azov je zablokování nákladu nepřítele – zejména paliva – směřujícího z Ruska přes Mariupol nebo Doněck, uvedl důstojník sboru zodpovědný za drony. Je přitom podle něj složité bránit zásobovací nákladní vozy na rozlehlých, otevřených silnicích. „Není možné skrýt cisternu převážející palivo.“

Ukrajinská armáda rovněž zesiluje útoky proti logistice na Moskvou okupovaném „pozemním mostu“ na jihu Ukrajiny. Toto území spojuje Rusko s poloostrovem Krym a údery už vyvolaly na Krymu nedostatek pohonných hmot. Velitel ukrajinských bezpilotních sil Robert Brovdi v rozhovoru s Reuters nedávno hovořil o „izolování Krymu v blízké budoucnosti“ skrze zesílené útoky na klíčovou silnici P-280.

Údery Azova jsou „spíše kumulativní než rozhodující“, míní Franz-Stefan Gady z think-tanku nazvaného Centrum pro novou americkou bezpečnost (CNAS). Nutí totiž podle něj ruskou armádu rozptýlit svá vozidla po delších trasách a častěji využívat noční jízdy. Postupem času to podle něj „oslabuje ofenzivní tempo, které Rusko dokáže vyvinout“ na bojišti.

Ruské síly jsou na pokraji dobytí města Kosťantynivka, jižního pilíře takzvaného pevnostního pásu v Doněcké oblasti, jehož odevzdání požaduje Moskva od Kyjeva. Ruské dronové jednotky také tvrdě zasahují ukrajinskou logistiku na bojišti. Celkově ovšem tempo ruského postupu v posledních měsících zpomalilo téměř na minimum a ukrajinská armáda znovu získala půdu pod nohama na některých úsecích fronty.

Podle Roba Leeho z amerického Institutu pro výzkum zahraniční politiky by ukrajinské údery středního dosahu mohly „otestovat podmínky“ pro to, zda by Ukrajina (a také Azov) nakonec mohla přejít do ofenzívy. „Je to jedna z velkých otázek tohoto roku: jak se Rusko vypořádá s ukrajinskými údery středního dosahu,“ řekl.

Sbor Azov chce podle Dmytryka dronovými útoky uspíšit ukončení bojů a plukovník doufá, že v jeho důsledku bude z ruských věznic propuštěno více než 700 bojovníků Azova. V Kyjevě a dalších městech se často konají demonstrace pod heslem „Osvoboďte Azov“, což odráží hrdinský status této jednotky v ukrajinské společnosti. Kyjev přitom učinil z výměny všech zajatců ústřední součást jakékoliv případné mírové dohody.

Ačkoli je v Rusku očerňován kvůli svým kořenům v nacionalistické milici, dnešní Azov se výrazně liší od dobrovolnického praporu, který v roce 2014 osvobodil Mariupol od proruských separatistů, i od roztříštěného pluku z roku 2022. Uskupení, které formálně spadá pod Národní gardu, je dnes považováno za špičkovou bojovou sílu i jednu z nejmodernějších ukrajinských jednotek, zejména v oblasti dronového boje, uvedla analytička Olena Kryžanivská z Kanadského institutu pro globální záležitosti.

Loni se uskupení rozšířilo na sbor tvořený šesti brigádami, dronovým plukem a jednotkou pro speciální účely. Podle vlastních údajů čítá desítky tisíc vojáků. „Když jsme byli v zajetí, Moskvané nám říkali, že nás chtějí zničit. Ale jejich ‚ničení‘ Azov pořád nějak rozšiřuje,“ prohlásil Dmytryk.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}