Vláda schválila pro obranu proti srpnovému návrhu o 100 mil. méně

Srpnový návrh ministerstva financí počítal pro obranu s výdaji 190,96 miliardy korun, ve vládou schválené podobě jde o 190,86 miliardy. Proti letošnímu schválenému rozpočtu 154,8 miliardy korun jde o nárůst o zhruba 36,1 miliardy, tedy meziročně o 23 procent. Původní návrh letošního rozpočtu na obranu měl činit 175,8 miliardy, po volbách nová vláda částku snížila, za což čelila kritice od opozice.

Zvýšení obranného rozpočtu o 36 miliard korun sliboval premiér Andrej Babiš (ANO) již v červenci před odletem na summit Severoatlantické aliance (NATO) do Ankary. Česko v posledních měsících čelilo kritice spojenců za nízké obranné výdaje a neplnění dvouprocentního závazku HDP na obranu.

Největší část výdajů má připadnout na zajištění obrany země armádou. Vláda na tento účel schválila 145,34 miliardy korun, proti srpnovému návrhu jde o zvýšení přibližně o 106 milionů. Letos je na zajištění obrany země vyčleněno 117,3 miliardy korun.

Na vytváření a rozvoj systému obrany státu má příští rok směřovat 24,24 miliardy korun. Proti srpnovému návrhu jde o snížení přibližně o 146 milionů. Letos je na tento účel vyčleněno 17,9 miliardy korun.

Na zajištění strategického zpravodajství vláda schválila 8,74 miliardy korun, o 40 milionů méně než v srpnovém návrhu. Meziročně jde o nárůst z letošních přibližně 7,9 miliardy Kč.

Výdaje na podporu prezidenta republiky ve funkci vrchního velitele ozbrojených sil vláda proti srpnovému návrhu snížila o zhruba 22 milionů korun na 1,49 miliardy. Letos na tento účel připadá 1,39 miliardy Kč.

Výraznější změna proti srpnovému návrhu nastala u peněz na platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci. Vláda na ně schválila 29,71 miliardy korun, tedy přibližně o 586 milionů více než počítal srpnový návrh. Meziročně jde o zvýšení zhruba o 2,7 miliardy korun.

Schodek schváleného návrhu rozpočtu by měl dosáhnout 386 miliard korun, což by byla druhá nejvyšší hodnota od vzniku Česka. Ministerstvo financí na konci srpna navrhlo deficit 389 miliard korun. Pro letošní rok je schválený schodek 310 miliard.

Vláda v rozpočtu zvýšila výdaje ministerstev vnitra, práce, školství či průmyslu 

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů dnes.

Návrh státního rozpočtu počítá s příjmy 2,199 bilionu korun a výdaji 2,585 bilionu korun. Schodek by měl dosáhnout 386 miliard korun, což by byla druhá nejvyšší hodnota od vzniku Česka. Pro letošní rok je schválený deficit 310 miliard korun. Ministerstvo financí na konci srpna navrhlo deficit 389 miliard korun, při projednávání ve vládě se zvýšily očekávané příjmy o devět miliard korun a očekávané výdaje o šest miliard korun.

Největší nárůst při projednávání ve vládě zaznamenala kapitola ministerstva vnitra, jejíž výdaje se zvýšily o 5,6 miliardy korun na 128,8 miliardy korun. Výdaje ministerstva práce a sociálních věcí vláda zvýšila o pět miliard korun na 1,031 bilionu korun. Na školství by mělo příští rok jít 292,1 miliardy korun, proti srpnovému návrhu se plánované výdaje zvýšily o 4,2 miliardy korun. V kapitole ministerstva průmyslu a obchodu se výdaje zvýšily o 3,5 miliardy korun na 71,4 miliardy korun.

Více než miliardový nárůst proti původnímu návrhu zaznamenala další čtyři ministerstva. V kapitole zemědělství vláda zvýšila výdaje o 2,4 miliardy korun na 66,6 miliardy korun. Plánované výdaje ministerstva financí se zvýšily o 1,4 miliardy korun na 29,2 miliardy korun, výdaje ministerstva spravedlnosti rostou o 1,3 miliardy korun na 43,2 miliardy korun a výdaje ministerstva životního prostředí o 1,2 miliardy korun na 21 miliard korun.

Nejvýraznější pokles proti původnímu návrhu je v kapitole všeobecná pokladní správa, jejíž výdaje se snížily o 19,8 miliardy korun. Z toho o tři miliardy korun se snížila vládní rozpočtová rezerva, kterou kabinet nově navrhuje na osm miliard korun. V kapitole také významně klesla položka ostatních výdajů.

I po projednání návrhu rozpočtu vládou platí, že proti letošku rostou výdaje většiny ministerstev. Nejvýraznější nárůst zaznamenalo ministerstvo průmyslu a obchodu, jehož výdaje se zvýší o 31 procent, následuje ministerstvo obrany s nárůstem o 23 procent. S poklesem prostředků se bude muset vypořádat ministerstvo pro místní rozvoj, jehož výdaje se sníží o třetinu.

V poměru k výkonu ekonomiky dosáhne schodek státního rozpočtu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po letošních 2,5 procenta HDP. Zadlužení Česka by podle ministerstva financí mělo vzrůst na 47,3 procenta HDP z letos očekávaných 45,8 procenta HDP. S růstem zadlužení porostou i náklady na obsluhu státního dluhu, které by měly dosáhnout 130 miliard korun po letošních 110 miliardách korun.

Výdaje státního rozpočtu po kapitolách (v Kč)

Zdroj: Ministerstvo financí

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}