Aktual.: 25.07.2026 11:45
Praha – Ve veřejném sektoru by od srpna mohli začít působit takzvaní peer pracovníci, kteří mají vlastní zkušenost se zvládáním náročné životní situace. Poskytovali by podporu lidem se závislostmi, duševním onemocněním, po propuštění z vězení či v krizi. Vyplývá to z navrhovaného nařízení se změnou katalogu prací, které se chystá v pondělí schválit vláda. Výhrady ke změně mají odbory a Jihočeský kraj. Podle nich profese vzniká pod časovým tlakem bez jasného stanovení pravidel.
„Role (peer pracovníka) je vymezena jako podpůrná, motivační, doprovodná, edukační, destigmatizační a koordinační, založená na využití vlastní žité zkušenosti při poskytování osobní podpory osobám v obtížné a nepříznivé životní situaci,“ uvedlo ministerstvo práce. Podle něj peer pracovník nenahrazuje sociálního pracovníka, zdravotníka, psychologa, pedagoga, policistu či probačního úředníka.
Podle návrhu by měl peer pracovník neboli pracovník s žitou zkušeností poskytovat podporu lidem se závislostí, duševním onemocněním, bez přístřeší, po propuštění z vězení či v jiných obtížných situacích. Měl by motivovat ke zlepšení stavu a aktivitě, koordinovat využití dalších služeb, spolupracovat s kolegy či pro ně připravovat návody. Ministerstvo v podkladech píše, že vymezení profese v katalogu prací je obecné, takže je možné peer pracovníky využít při péči o duševní zdraví, v sociálních a komunitních službách, v krizové podpoře, při zaměstnávání, ve školách či justici.
Peer pracovník by měl mít výdělek od šesté do desáté platové třídy. Podle délky praxe a odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce by se tarif nyní pohyboval od 20.440 korun do 38.990 korun. Minimální mzda činí 22.400 korun. Pod touto hranicí jsou čtyři ze 60 tarifních částek. Zaměstnavatelé by museli plat do celostátního minimálního výdělku doplácet.
Podle autorů nařízení nemá zařazení do platových tříd dopad na státní rozpočet. Případné výdaje by hradila ministerstva, samosprávy, zdravotní pojištění či zaměstnavatelé. Výdaje resort práce neupřesnil.
Odbory jsou pro zavedení psychosociální podpory, navrhované nařízení ale odmítají. Podle odborářů pozice vzniká pod časovým tlakem a nejsou jasné její náplň ani požadavky na kvalifikaci, přípravu, kontrolu či bezpečnost. Českomoravská konfederace odborových svazů a zdravotnické odbory uvádějí, že nejdřív by se měla stanovit pravidla, teprve pak vytvořit profese. Obávají se i toho, že nový levnější pracovník bude nahrazovat dražší odbornější síly. Jihočeský kraj píše o „nevysvětlitelném časovém tlaku“ na vznik pozice. Jeho zástupci se pozastavují nad tím, proč není možné zavedení o pár měsíců později až po nastavení pravidel.
Ministerstvo práce v podkladech uvedlo, že nařízení připravilo na pokyn předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) a po jednání o potřebě ukotvení peer pracovníků ve veřejných službách. Návrh podle resortu přestavuje minimalistické řešení, které umožňuje vznik profese a její odměňování od srpna.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
