Ruské volby na okupovaných územích jsou fraškou, tvrdí expertka

Hlasování ve volbách do Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, je první od února 2022, kdy Rusko invazí na Ukrajinu rozpoutalo největší ozbrojený konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Volby se konají v Rusku, na ukrajinském autonomním poloostrově Krym, který Moskva anektovala v roce 2014, a poprvé také na okupovaných územích na jihu a východě Ukrajiny.

Podle Popové Moskva volbami demonstruje, že okupovaná území jsou nyní součástí Ruska. „Tohle je teď Rusko. Kdekoli stanou nohy ruského vojáka, stává se území Ruskem. To je princip imperialistického dobývání,“ uvedla Popová o významu hlasování pro ruské publikum.

Podobně se vyjádřila i Vera Grancevová z pařížské Sicences Po. „Záměrem Kremlu je ukázat naprostou svrchovanost nad těmito územími,“ míní. Poznamenala, že Moskva se zároveň snaží ukázat, že na okupovaných územích nehledě na válku pokračuje demokratický proces, zatímco na Ukrajině se volby nekonají. Prezidentské i parlamentní volby Ukrajina kvůli válečnému stavu vypsat v souladu s vlastními zákony nemůže.

Popová se s Grancevovou shoduje na tom, že volby na okupovaných územích nejsou svobodné. „Lidé budou hlasovat doslova pod hrozbou zbraní. Represe v těchto regionech jsou tvrdé,“ řekla. Uvedla také, že okupační správa činí na obyvatele nátlak, aby se voleb, které přirovnala k nesmyslné frašce, zúčastnili.

Portál NV zmiňuje již z minulosti případy, kdy volební komise v doprovodu ozbrojených vojáků navštěvovala obyvatele doma, a dožadovala se tak odevzdání hlasu. Za častější případy pak označuje nepřímé nátlaky, kdy lidem hrozí zastavení výplaty důchodu a sociální pomoci či znemožnění přístupu k humanitární pomoci.

Organizace Donbas SOS uvádí, že Ukrajincům na okupovaných územích za účast na hlasování v zásadě postih nehrozí, neboť Ukrajina vychází z předpokladu, že obyvatelé jsou k takovým krokům nuceni. Kolaborací ale může být účast ve volebních komisích či role volebního pozorovatele.

Ukrajinské organizace, úřady i ochránci lidských práv podle NV doporučují, aby se lidé v okupovaných regionech voleb pokud možno neúčastnili, pokusili se odjet z míst trvalého bydliště, případně si nechali napsat nemocenskou. V případě hlasování pak vyzývají, aby lidé neposkytovali žádné rozhovory médiím a odevzdání hlasu nijak nekomentovali.

Organizace chránící lidská práva podle AP tvrdí, ruské okupační úřady nutí obyvatele hlasovat na zabraných ukrajinských územích, které Moskva prohlašuje za součást Ruska. „Pořádání ruských voleb na dočasně okupovaných územích je pokusem využít volební proces k legitimizaci ruské okupace a snahy o anexi ukrajinských území,“ uvedla v prohlášení koalice devíti lidskoprávních organizací.

V jedné z volebních místností ve východoukrajinské Doněcké oblasti pod Ruskou kontrolou vhazují voliči své hlasy pod dohledem ruského ozbrojeného vojáka, uvedla dnes agentura AP. Ruský prezident Vladimir Putin ve středečním projevu řekl, že hlasovat budou i vojáci zapojení do speciální vojenské operace, jak Moskva nazývá svou agresi proti Ukrajině.

Zatímco Kyjev volby kritizuje jako nezákonný akt, ruský prezident Vladimir Putin hlasování označil za demonstraci jednoty národa, který podle něj stojí za ruskými vojáky. Poukázal také na to, že okupovaná území. která ruští představitelé často označují jako nové regiony, volí poprvé od „svého znovusjednocení s Ruskem“.

Volby v Rusku začaly v pátek a potrvají do neděle. Na okupovaných územích a také v některých ruských regionech u hranic s Ukrajinou se ale hlasuje již od konce srpna, upozornila AP. Ruské úřady prodlouženou dobu hlasování vysvětlují bezpečnostními důvody

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}