Aktual.: 22.08.2026 06:15
Praha – Výdaje na humanitární dávku pro uprchlíky z Ukrajiny i počet těch, kteří ji pobírají, klesají. Meziročně se snížily zhruba o pětinu. Letos za první pololetí úřady práce poskytly uprchlickým domácnostem 3,63 miliardy korun, asi o miliardu méně než před rokem. Vyplacených dávek bylo v červnu 36.900. To je o 9000 méně než za stejný měsíc loni. Vyplývá to z měsíčních zpráv ministerstva práce. Podle údajů úřadu práce přibývá zaměstnaných Ukrajinek a Ukrajinců.
Čtyři a půl roku po začátku ruské invaze na Ukrajinu v Česku k nedělní půlnoci podle ministerstva vnitra pobývalo 397.100 lidí z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Z nich bylo 84.500 dětí a mladých do 18 let a 18.000 osob nad 65 let. Žen v aktivním věku bylo 161.200 a mužů 133.300. ČR i ostatní členské státy EU na žádost Ukrajiny přestaly přiznávat ochranu mužům, kteří nesplnili vojenskou povinnost.
Letos v červnu úřady práce poskytly 36.900 humanitárních dávek, před rokem 45.900. Je to pokles o 20 procent. Za loňské první pololetí se vyplatilo 4,67 miliardy korun a za letošní 3,63 miliardy korun, tedy asi o 22 procent méně. V červnu výdaje činily 551,9 milionu korun, meziročně se snížily ze 739,6 milionu korun o 25 procent.
Podle expertů na sociální problematiku je za poklesem vysoká zaměstnanost uprchlíků i zpřísňování podmínek za minulé vlády. Na humanitární dávku dosáhnou jen domácnosti s příjmem pod životním minimem a stanovenými náklady na bydlení. Úřad práce posuzuje příjmy i veškeré úspory žadatelů. Musí mu doložit výpisy z českých i zahraničních bank. Pokud dospělí nezačnou po pěti měsících po příchodu pracovat, spadnou na existenční minimum. Nemohoucím a handicapovaným se případně poskytne vyšší částka, ale až po posouzení jejich stavu. Vyšší náklady na bydlení se započítávají jen zranitelným, jako jsou děti či senioři.
Lidé s dočasnou ochranou, ale i Ukrajinci a Ukrajinky s trvalým pobytem mohou pracovat bez povolení. Podle statistik úřadu práce ho letos na konci prvního čtvrtletí nepotřebovalo 316.000 z 374.400 ukrajinských zaměstnanců a zaměstnankyň, loni na konci prvního pololetí to bylo 259.000 z 320.500. V lednu 2022 před ruským vpádem na Ukrajinu ho nemuselo mít 85.400 z tehdejších 198.500 ukrajinských sil.
Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) před pár měsíci řekl, že český trh práce by se ve stavebnictví, zdravotnictví či v sociální péči bez ukrajinských uprchlíků neobešel. Část vládních politiků přesto volá po tom, aby Česko co nejdřív opustili.
Podle modelů ministerstva práce z minulého volebního období příjmy od uprchlíků z odvodů a některých daní převýšily od třetího čtvrtletí 2023 výdaje na humanitární dávky, ubytování, zdravotní péči a vzdělávání. Loni za první tři čtvrtletí stát vydal 11,5 miliardy korun, získal 23,2 miliardy. Premiér Andrej Babiš (ANO) to už dřív označil za hausnumera. Juchelka začátkem května řekl, že by ministerstvo mohlo brzy začít zveřejňovat, kolik uprchlíci odvádějí na sociální zabezpečení a důchody. Zatím to neudělalo.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}