Aktual.: 21.08.2026 09:10
Praha – Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy před 58 lety nastala doba nesvobody a útlaku, ale i statečných lidí, kteří nepřestali bojovat. Na síti X to dnes v den výročí okupace Československa ze srpna 1968 napsal premiér Andrej Babiš (ANO), který byl v období takzvané normalizace členem tehdy vládnoucí Komunistické strany Československa (KSČ). Rusko už žádné zemi nesmí vzít budoucnost, uvedl předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan, který ve svém sdělení zmínil nynější ruskou okupaci části Ukrajiny.
Lidé by si podle Babiše měli vážit svobody. „Před 58 lety vtrhla vojska Varšavské smlouvy do Československa a začala okupace naší země, která trvala více než 20 let. Bylo to období nesvobody, útlaku, ale i obrovských příběhů statečných lidí, kteří po celou dobu za svobodu nepřestali bojovat. Na ty bychom dnes měli vzpomínat především,“ napsal premiér, který byl podle dokumentů slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) od roku 1982 také agentem komunistické Státní bezpečnosti (StB). Babiš to ovšem popírá a obrátil se kvůli tomu dříve na slovenskou justici. Slovenské ministerstvo vnitra předloni v říjnu oznámilo, že s Babišem uzavřelo ve věci smír, který následně schválil soud.
Rakušan poukázal na to, že Rusko i dnes usiluje o obsazení jiných zemí. „Pro nás je ruská okupace historií, pro Ukrajince bolestnou přítomností. Díky všem, kteří pomáhají. Je potřeba ukazovat, že jsme se z historie poučili, a dělat všechno pro to, aby se neopakovala. Rusko už žádné zemi nesmí vzít budoucnost,“ uvedl. Rusko je nástupnickým státem Sovětského svazu, který byl vůdčí silou Varšavské smlouvy.
Poslanec ODS a bývalý premiér Petr Fiala vidí hlavní poučení z okupace v tom, že se Česko znovu nesmí dostat do situace, kdy bude řešit, zda se má bránit, až když budou cizí vojska na jeho území. „O svou bezpečnost se musíme starat mnohem dříve. Dnes to znamená být pevnou součástí Západu, investovat do vlastní obrany, podporovat Ukrajinu a bránit Rusku, aby silou posouvalo hranice svého vlivu směrem do Evropy,“ uvedl na síti X. „Musíme dělat vše pro to, aby se útok proti nám nikomu nevyplatil,“ dodal.
Předseda lidovců Jan Grolich vyjádřil respekt lidem, kteří za normalizace neuhnuli. „Já tu zkoušku podstoupit nemusel a jsem za to vděčný. Jakmile totiž začnete dělat ústupky svědomí, většinou to neskončí u jednoho. Někdo se ke své minulosti dokázal postavit čelem, jiný to nesvede ani po letech,“ napsal na síti X.
Výročí zahájení okupace dnes v řadě měst v Česku připomenou pietní akty. Památku padlých dopoledne uctí představitelé státu i pamětníci tradičně u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze. Zúčastní se prezident Petr Pavel, šéf Sněmovny Tomio Okamura (SPD) či předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Invaze začala v noci na 21. srpna 1968. Vojska z rozhodnutí sovětského vedení obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. V celém Československu bylo už první den okupace zabito či smrtelně zraněno 58 lidí a do konce roku 1968 stoupl počet obětí na 108. Další oběti si vyžádalo tvrdé potlačení protiokupačních demonstrací režimem v roce 1969. Potvrdilo to nastupující éru normalizace, která přinesla politické čistky, posílení cenzury či omezení svobod.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}