Aktual.: 4.10.2026 06:15
Praha – Finalistů voleb do Senátu by letos poprvé mohlo být více než jen dva nejúspěšnější z každého senátního obvodu. V případě rovnosti hlasů od voličů pro kandidáty na prvních třech či více místech by totiž mezi nimi už nelosoval Český statistický úřad, ale postoupili by všichni. Změnu přinesla s platností od počátku roku vládní novela pravidel pro senátní volby.
V případě rovnosti hlasů pro komunální kandidáty rozhodne s ohledem na odlišný volební systém o tom, kdo z nich se stane zastupitelem, jejich pořadí na kandidátní listině příslušného uskupení.
Systém losování v případě rovnosti hlasů pro nejpodporovanější senátní kandidáty zrušila předloňská volební novela. „Losování není zákonem o volbách do Parlamentu kompetenčně upraveno a jen výkladem se dovozovalo, že losování by provedl Český statistický úřad,“ zdůvodnilo změnu ministerstvo vnitra.
Nově podle zákona platí, že pokud by se v nadcházejícím úvodním kole senátních voleb na prvním místě umístilo více kandidátů se stejným počtem platných hlasů, postoupili by do finále všichni tito z prvního místa. Jestliže by shodný počet platných hlasů obdrželo více kandidátů, kteří skončili na druhém místě v úvodním rozstřelu, postoupili by do finále spolu s vítězem prvního kola.
Zákon pamatuje rovněž na možnost, že by oba nebo všichni kandidáti ve druhém kole voleb dostali shodný počet platných hlasů. V takovém případě by nebyl zvolen žádný z nich a volby by se musely v příslušném senátním obvodu konat znovu v náhradním termínu.
Jestliže by se před druhým kolem voleb některý z finalistů kandidatury vzdal, ztratil právo být volen nebo zemřel, na jeho místo by nastoupil nejúspěšnější původně nepostupující z prvního kola. Platilo by to ovšem jen v případě, pokud by ve finále zůstal pouze jeden kandidát. V těchto případech by se navíc druhé volební kolo konalo nikoli za týden, ale až za dva týdny po kole prvním.
V dosavadní historii senátních voleb od roku 1996 zatím žádní postupující kandidáti v rámci senátního obvodu stejného počtu hlasů nedosáhli a takovou situaci nebylo nutné řešit. Možnost shodného počtu hlasů ale zvyšuje nízká volební účast, která senátní volby, zejména jejich druhé kolo v uplynulých letech provázela. Senátory se stávali i kandidáti se ziskem pouze několika tisíc hlasů a k postupu do finále leckdy stačil náskok několika desítek hlasů.
Například končícímu senátorovi Ondřeji Feberovi (ANO) na Karvinsku, kde se bude letos volit jeho nástupce, před šesti lety stačilo k zisku mandátu 3412 hlasů. Lépe si vedl Karel Zitterbart (za STAN) na Vyškovsku, který ve finále ale porazil svého soupeře jen o 27 hlasů. Podobně na Příbramsku s nynějším senátorem Petrem Štěpánkem (STAN), který letos mandát obhajuje, postoupil v roce 2020 do druhého kola jeho předchůdce Jiří Burian (ODS) s náskokem pouhých 26 hlasů na třetího v pořadí.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}