Aktual.: 4.10.2026 17:45
Riga – Vítězem lotyšských parlamentních voleb je podle předběžných výsledků středopravicová Sjednocená kandidátka premiéra Andrise Kulbergse s 35,3 procenta hlasů, píše web veřejnoprávní stanice LSM. Na druhé pozici je s 13,1 procenta hlasů populistické uskupení Lotyšsko na prvním místě. Třetí je s 11,7 procenta strana Suverénní moc, která je označována za proruskou. Odpoledne to uvedla LSM, která se odvolává na sečtení prakticky všech hlasů.
Sjednocená kandidátka, která je proevropskou stranou a podporuje Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí, by podle přepočtu hlasů na mandáty získala ve 100členném parlamentu (Saeima) 41 křesel. Lotyšsko na prvním místě, které se inspirovalo hnutím MAGA (Učiňme Ameriku opět skvělou) amerického prezidenta Donalda Trumpa, by podle přepočtu získalo 17 křesel a Suverénní moc 15 křesel.
Do parlamentu se podle předběžných výsledků dostanou další tři strany, a to konzervativní Národní aliance (10 křesel), levicoví Progresivní (10 křesel) a středopravicová Nová jednota (sedm křesel).
LSM poukázala na to, že premiér Kulbergs se Sjednocenou kandidátkou získal od voličů mimořádný mandát, který v historii lotyšského parlamentu nemá obdoby. Dosavadní rekord v počtu parlamentních křesel získaných jedinou politickou silou držela Lotyšská cesta, která v roce 1993 obdržela 36 křesel. Stanice dodala, že takto silný mandát znamená, že Kulbergs bude ve zcela dominantní pozici, ať se již rozhodne pro jakoukoli vládní koalici.
Premiér již v sobotu po zveřejnění prvních odhadů vyloučil podle Reuters možnost sestavení vlády s Lotyšskem na prvním místě. Rovněž uvedl, že nebude spolupracovat s žádnou proruskou stranou.
Z údajů státní volební komise vyplývá, že sobotních voleb se zúčastnilo pouze 51,8 procenta oprávněných voličů, což je podle stanice LSM vůbec nejnižší účast v historii parlamentních voleb. V předchozích parlamentních volbách před čtyřmi lety činila účast 59,4 procenta.
Lotyšsko, které je členem Evropské unie i Severoatlantické aliance, bývalo stejně jako další dvě pobaltské země součástí Sovětského svazu a v zemi žije početná ruskojazyčná menšina. Všechny tři země po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022 podpořily Kyjev a kvůli vlastním obavám z Ruska v posledních letech zvyšují výdaje na obranu.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}