Macinka: Rusko invazí na Ukrajinu zásadně poškodilo evropskou bezpečnost

Rusko invazí na Ukrajinu zásadně poškodilo evropskou bezpečnost a Česká republika má jasný zájem na tom, aby se vojenská agrese nestala úspěšným nástrojem mezinárodní politiky. Velvyslancům ČR v zahraničí to dnes na tradiční poradě řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Dokud agrese pokračuje, ČR se spojenci podle něj bude nadále používat nástroje ekonomického tlaku na Rusko tam, kde jsou účinné. Odpovědná politika by neměla soutěžit v gestech, ale měla by vytvářet podmínky pro bezpečný a udržitelný mír a hájit přitom bezpečnostní zájmy ČR, dodal Macinka.

Jedna bezpečnostní hrozba zároveň podle ministra nesmí zakrýt všechny ostatní. „Bezpečnost Evropy ovlivňuje také nekontrolovaná masová migrace, energetická závislost, technologické zaostávání, ztráta konkurenceschopnosti, rozpad české soudržnosti nebo naše schopnost zajistit vlastní obranu,“ uvedl.

Macinka v projevu na své první poradě velvyslanců v roli ministra řekl, že ČR s nástupem nové vlády nemění své základní geopolitické ukotvení v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO), jeho kontinuita ale neznamená kontinuitu každé politiky či názoru. „Naše nová česká vláda dostala od občanů mandát některé věci změnit. Přejít od aktivismu zpět k diplomacii, od moralizování k vyjednávání, od politiky gest k politice výsledků, od automatického přejímání postojů k vlastnímu úsudku,“ prohlásil.

Za jeden z hlavních úkolů české zahraniční politiky Macinka považuje ekonomickou diplomacii. Velvyslancům a velvyslankyním pak mimo jiné řekl, že od nich neočekává bezchybnost, ale úsudek, aktivitu a výsledky.

Zahraniční politika musí stát na realismu, reciprocitě a diverzifikaci, uvedl ministr. „Potřebujeme více trhů a ekonomických partnerů, bezpečné dodavatelské řetězce a přístup k energiím, surovinám a technologiím. A potřebujeme vztahy i s těmi částmi světa, které úplně nesdílejí všechny naše názory,“ dodal. Nejdůležitějším spojencem ČR mimo Evropu a pilířem transatlantické bezpečnosti podle něj zůstávají Spojené státy. Zároveň je ale potřeba vnímat, že se jejich strategická pozornost čím dál více obrací do Indo-Pacifiku, k Číně a k soupeření velmocí, míní.

Babiš: ČR usiluje o rychlé rozšíření EU o země západního Balkánu 

„Pevně doufám, že konečně v roce 2028 se stane 28. členem Evropské unie Černá Hora,“ řekl Babiš. Země sama označuje za svůj cíl vstoupit do unie za dva roky, v současnosti má předběžně uzavřených 18 z 33 kapitol přístupových jednání. V roce 2029 by podle Babiše mohla do unie vstoupit Albánie.

Premiér také uvedl, že by se rychleji než EU měl rozšiřovat schengenský prostor. „Mělo by to být podstatně jednodušší. Dávno jsme měli mít v Schengenu země západního Balkánu, včetně Srbska,“ řekl. Rozšíření schengenského prostoru dal do souvislosti s účinným bojem proti nelegální migraci do EU a se zajištěním její bezpečnosti.

Bezpečnost unie by se podle Babiše měla projevit i v připravovaném víceletém finančním rámci, který bude platit od roku 2028. Premiér ale upozornil, že proti některým návrhům rámce má Česko zásadní výhrady. Země podle něj usiluje o více prostředků na rozvoj ekonomicky slabších regionů a bude chtít dostatek peněz na budování dopravní infrastruktury. Česko také chce reformovat systém emisních povolenek.

Mimo evropská témata kladl Babiš v projevu k velvyslancům důraz na ekonomickou diplomacii. České zastupitelské úřady podle něj musí vytvářet dobré vztahy, které otevřou prostor českým podnikům na místních trzích. „Jsme otevřená, exportně orientovaná ekonomika. Máme skvělé firmy, které jsou schopné obstát ve světové konkurenci,“ řekl premiér.

Podnikatelské mise provázející politiky musí být podle Havlíčka lépe připravené

Podnikatelské mise, které doprovází politiky na zahraničních cestách, musí být lépe připravené a zaměřené na konkrétní hospodářské sektory. Řekl to dnes ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) na výroční poradě českých velvyslanců. Jednání podnikatelů v zahraničí musí podle něj přinášet konkrétní výsledky. Ocenil přitom nasazení diplomatů v ekonomické diplomacii.

Havlíček uvedl, že některé mise doprovázející politiky jsou jako „pytel blech“, když jsou v nich zastoupeny malé i velké firmy z různých sektorů, které nic nespojuje. Tímto způsobem se podle něj nedá dosáhnout žádoucího přínosu pro české hospodářství. Podle něj je potřeba, aby se do budoucna mise koncentrovaly na konkrétní oblast.

Přípravy podnikatelských misí by podle ministra měly začít s několikatýdenním až několikaměsíčním předstihem před jejich uskutečněním. „Je třeba perfektně připravit celou cestu ve smyslu toho, s kým se budeme potkávat, s jakým cílem tam jdeme, a sledovat to i pak, když se ukončí jednání. Být důslední a nekompromisní, že když se něco domluví, aby se to dotáhlo,“ řekl Havlíček.

Právě pro dokončení předjednaných dohod jsou podle ministra klíčoví čeští diplomaté. Jednotliví politici, kteří vyjíždí na cesty, podle něj nemají kapacitu to zajistit. Havlíček řekl, že z toho důvodu by se měla příprava podnikatelských misí soustředit pod ministerstva průmyslu a zahraničí.

Ministr také připomněl, že Česko sjednocuje prezentaci svého podnikatelského prostředí v zahraničí. Od srpna se sloučily agentury pro podporu exportu a investic v podnikání CzechTrade a CzechInvest do nové agentury CzechBusiness. Výhledově by se její součástí měla stát i agentura pro podporu cestovního ruchu CzechTourism. „Chceme vidět, jaké jsou výsledky, jak roste export, jak se propojujeme se zahraničními subjekty, jaké jsou investice,“ řekl.

V Černínském paláci na poradě vystoupil i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), který v projevu za aktuální prioritu svého úřadu v zahraničí označil působení českých vojáků na východním křídle Severoatlantické aliance (NATO). Vláda na začátku léta schválila a předložila Parlamentu návrh zahraničních armádních misí na příští dva roky, počítá v něm mimo jiné se snížením maximálního počtu nasazených vojáků na východním křídle z 2000 na 1600.

Zůna dnes řekl, že by měl být mandát schválen do podzimu. „Ujistil jsem všechny naše partnery, že budeme pokračovat v tomto našem nasazení v souladu s tím, jak jsou naplánované jednotlivé dotace a jaké jsou požadavky rámcových zemí a nebo zemí hostitelských, kde jednotky působí,“ uvedl. Před velvyslanci hovořil rovněž o rozpočtu na příští rok. Zopakoval, že ministerstvo obrany by mělo hospodařit se 191 miliardami korun a splnit tak stanovený závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}