Aktualizace: 12.03.2024 13:10
Praha – Klíčová role českého členství v Severoatlantické alianci (NATO) a další podpora Ukrajiny byly hlavními tématy dnešní konference na Pražském hradě v den 25. výročí českého vstupu do NATO. Čtvrtstoletí v alianci dnes připomněly také další akce jako například dopolední přelet šestice vojenských letounů nad Českem a centrem Prahy. Bývalý americký prezident Bill Clinton, který vystoupí v odpoledním bloku výroční konference, pak převzal od české hlavy státu Petra Pavla Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy.
Premiér Petr Fiala (ODS) v úvodu konference Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě oznámil, že vedle závazně potvrzeného nákupu 300.000 kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze třetích zemí má česká iniciativa shánějící munici nezávazně přislíbeno dalších zhruba 200.000 kusů. K iniciativě se připojilo 18 zemí. „Považuji to za velký úspěch. Jde o další důkaz toho, že ČR je plnohodnotným aktivním hráčem v evropské bezpečnostní politice,“ uvedl předseda vlády.
Fiala i další řečníci na Hradě zdůrazňovali nutnost další podpory Ukrajiny. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval k jednotě Západu tak, aby letošní rok přinesl ze země napadené Ruskem dobré zprávy. Spojenci podle něj mají prostředky, jak největší válku v Evropě za poslední desetiletí zastavit. Přestože Ukrajina není členem NATO ani EU, obětovala podle Lipavského západním hodnotám víc než kterákoli jiná země od druhé světové války.
Také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že i když Ukrajina není součástí NATO, je klíčovým spojencem a tím, kdo podstupuje nejtěžší boj proti ruské rozpínavosti a agresivitě. Je potřeba dodávat Ukrajině zbraně a munici a pokračovat i ve výcviku vojáků, dodala. „Ukrajina nám získává čas vlastní krví na to, abychom dali svou obranyschopnost co nejrychleji do pořádku,“ řekla.
Fiala označil den vstupu do NATO za jeden z nejdůležitějších dnů českých moderních dějin. Připojení k NATO z 12. března 1999 podle něj znamenalo historický přelom pro české bezpečí. Na Hradě při této příležitosti vystoupil i bývalý generální tajemník NATO George Robertson. V odpoledním bloku budou hlavním bodem vystoupení Pavla a Clintona.
Do Španělského sálu Pražského hradu dnes dorazili například také bývalí premiéři Mirek Topolánek, Petr Nečas, Jan Fischer či Jiří Rusnok, zástupci obou komor Parlamentu, armády či někteří zahraniční velvyslanci v Praze. V jednotlivých panelech debatovali poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, náčelník generálního štábu Karel Řehka, policejní prezident Martin Vondrášek či šéf hasičů Vladimír Vlček. Řehka uvedl, že k výdajům ve výši dvou procent se Česko zavázalo při vstupu, tedy v době míru. „Potřebujeme silné ozbrojené síly, potřebujeme plnit své závazky,“ řekl. Upozornil, že na summitu ve Vilniusu se Česko zavázalo k tomu, že dvě procenta jsou minimum a jsou v pořádku, pouze pokud země plní všechny své závazky v obranném plánování. „Aniž bych chtěl být konkrétní, tak my je ještě zdaleka neplníme,“ dodal.
Clinton dnes na Hradě převzal z rukou prezidenta Pavla Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Získal ho za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a stability ve střední a východní Evropě. Je tak držitelem hned dvou českých státních vyznamenání, protože v roce 1998 mu za pomoc při vstupu Česka do NATO tehdejší prezident Václav Havel udělil Řád bílého lva.
Český prezident a někdejší americká hlava státu se potkali již o víkendu na neformální akci v jazzovém klubu Reduta, ale i v pondělí na recepci v pražské rezidenci amerického velvyslance Bijana Sabeta. „Americko-české vztahy jsou silnější než kdy předtím. Jsme hrdí na to, že jako partneři v NATO můžeme společně střežit její východní křídlo a posilovat tak vazby, které zajistí naši sdílenou prosperitu pro další generace,“ sdělil ČTK Sabet.
Čtvrt století v NATO dnes připomněly i další události. Nad Prahou v 10:30 proletěly tři stíhací letouny JAS-39 Gripen z 21. základny taktického letectva Čáslav spolu s dvěma bojovými letouny Eurofighter Typhoon a dopravním airbusem A-400MS Atlas z Německa. Letouny se setkaly v jižních Čechách, kde utvořily formace, a následně pokračovaly směrem na Prahu podél toku Vltavy. Úřad vlády k dnešnímu výročí večer slavnostně nasvítí Strakovu akademii. Senátoři si připomněli výročí společnou fotografií s nápisem „We are NATO“ v jednacím sále.
Česko se stalo členem NATO 12. března 1999. Od té doby souhlasí se členstvím země v této organizaci trvale většina Čechů, letos v lednu to bylo podle aktuálního průzkumu agentury STEM 70 procent lidí. Hranici 70 procent přesáhla podpora v roce 2001, nejvyšší byla v březnu 2022 po útoku Ruska na Ukrajinu, tehdy souhlasilo se členstvím Česka v NATO 78 procent lidí.
