Politologové: Nedělní volby otřesou Merzovou pozicí, pád ale nemusí přijít hned

„Nespokojenost s vládou v Berlíně je tady masivní, především s kancléřem Merzem,“ řekl Muno, který působí na univerzitě v Rostocku, největším městě Meklenburska-Předního Pomořanska. V neděli se v této spolkové zemi na severovýchodě Německa budou konat zemské volby, které podle průzkumů vyhraje AfD. Celostátní tajná služba stranu loni označila za prokazatelně pravicově extremistickou.

Křesťanskodemokratická unie (CDU), které na celostátní úrovni předsedá Merz, by podle průzkumů mohla dostat jen sedm procent hlasů. „Nejhorší výsledek měla CDU v roce 1951 ve volbách v Brémách. Bylo to tehdy devět procent. Teď by mohla získat ještě méně a není úplně jisté, zda vůbec překročí pětiprocentní hranici,“ uvedl Muno.

Osud kancléře bude podle něj záviset na výsledku obou nedělních voleb. Debakl CDU v Meklenbursku-Předním Pomořansku je téměř jistý. „Pokud ztratí i primátora v Berlíně, bude pro Merze těžké se ve funkci udržet,“ řekl na dotaz ČTK politolog Muno. Ve volbách v německé metropoli podle průzkumů o první místo soupeří Merzova CDU, kterou vede Stefan Evers, a radikálně levicová strana Levice. V čele její kandidátky stojí Elif Eralpová, která by se mohla stát první berlínskou primátorkou s tureckými kořeny.

Merz nastoupil do funkce loni v květnu se slibem zlepšit hospodářskou situaci v zemi. V posledních měsících se ale potýká s rekordně nízkou oblibou. Podle průzkumu agentury INSA z minulého týdne mu důvěřuje jen 14 procent Němců. Jeho další působení v čele vlády navíc odmítá i většina voličů CDU. Těžkou ránu mu pak zasadilo vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku předminulý týden. Strana dostala 43,8 procenta hlasů. CDU získala jen 17,2 procenta a zaznamenala tak nejhorší výsledek v Sasku-Anhaltsku od roku 1990. Podle Reuschenbachové je sasko-anhaltský výsledek pro CDU „skutečně zemětřesením“. Svého premiéra měla strana v čele zemské vlády 24 let.

Pokud by AfD vyhrála i v neděli v Meklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně zvítězila Levice, měl by to podle Muna Merz spočítané „jako boxer, který dostal tři těžké rány“. „Pak bude chvíli vrávorat, ale vzchopit už se nemůže,“ dodal rostocký politolog. Vnitřní debata v CDU bude podle něj jen ostřejší a bude jen otázkou času, kdy se některý z rivalů odváží z týlu do přímého útoku proti kancléři.

Podle politoložky Reuschenbachové ale nelze čekat, že se v pondělí po volbách Merz vzdá funkce. Rizika spojená s výměnou kancléře jsou totiž podle ní teď příliš velká. „AfD by v dosud nevídané míře tlačila na vypsání předčasných voleb,“ uvedla. Ze stran německé vlády, kterou tvoří CDU, bavorská CSU a sociální demokracie (SPD), nemá žádná zájem na tom, aby se nyní volby konaly. Podle pondělního průzkumu agentury GMS by je vyhrála AfD s 30 procenty hlasů. CDU by dostala jen 20 procent, podle průzkumu agentury YouGov dokonce jen 18 procent. SPD se pohybuje kolem 12 procent hlasů.

Jako o možných Merzových nástupcích ve funkci kancléře se nejčastěji spekuluje o bavorském premiérovi Markusovi Söderovi a premiérovi nejlidnatější německé spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Hendrikovi Wüstovi. Oba přitom tento týden Merze výslovně podpořili. Podle Reuschenbachové je favoritem Wüst, kterého ovšem příští rok v dubnu čekají v jeho spolkové zemi volby. „Kdyby se pustil do otevřeného střetu s Merzem, riskoval by, že volby prohraje, což by oslabilo jeho pozici ve straně,“ řekla hamburská politoložka. „Pokud ale v dubnu volby vyhraje, pak by Merze nahradit mohl,“ dodala.

Sám kancléř zatím ručník do pomyslného ringu nehází. „Vzdát se pro mě není na stole,“ řekl po volbách v Sasku-Anhaltsku. Později dodal, že mu voliči dali mandát na čtyři roky a on je hodlá využít k řešení problémů země. Vzhledem k turbulentnímu vývoji ale kancléř pro jistotu zrušil cestu na Valné shromáždění OSN, na kterou se chystal příští týden.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}