Aktual.: 26.09.2026 10:02
Berlín – Berlínská muzea budou v příštím roce návštěvníky z Německa i ze zahraničí lákat na výstavy čínského umělce Aj Wej-weje, britského portrétisty a krajináře Thomase Gainsborougha či švýcarského symbolisty Arnolda Böcklina. Vrcholem roku bude znovuotevření části Pergamonského muzea po rozsáhlé rekonstrukci. Po třech a půl letech bude opět k vidění slavný Pergamonský oltář. Celé muzeum se ale otevře podle dosavadních plánů až v roce 2037.
Svůj program na příští rok představila muzea, která jsou součástí Nadace pruského kulturního dědictví (SPK). Jsou mezi nimi i nejznámější instituce na takzvaném Muzejním ostrově v centru Berlína, který je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Muzea plánují řadu výstav spojených s výročími představovaných umělců.
K 70. narozeninám uspořádá Bodeho muzeum (Bodemuseum) výstavu asi nejznámějšímu čínskému výtvarnému umělci současnosti Aj Wej-wejovi. Otevře na počátku května a potrvá pouhý měsíc. Kurátoři se v ní chtějí vypořádat s otázkami moci a odporu, příslušnosti a vyčlenění, paměti a její ztráty. Aj Wej-wejova díla přitom budou k vidění společně s historickými exponáty Bodeho muzea. Až do 3. ledna je v muzeu vystaven také nový portrét bývalé kancléřky Angely Merkelové, který namaloval Jérémie Queyras pro galerii v budově kancléřství.
K třístému výročí narození uspořádá berlínská Obrazárna (Gemäldegalerie) výstavu děl britského malíře Gainsborougha. Sbírky berlínských muzeí doplní zápůjčky z řady institucí ze zahraničí. Gainsborough žil v 18. století a proslavil se především krajinomalbou a portréty významných osobností své doby, například i krále Jiřího III. Dvousté výročí narození švýcarského symbolisty Böcklina pak výstavou oslaví Stará národní galerie (Alte Nationalgalerie). Poprvé budou k vidění na jednom místě všechny čtyři dochované verze jeho slavného obrazu Ostrov mrtvých, které jsou běžně kromě Berlína v Lipsku, Basileji a New Yorku.
Kabinet mědirytin (Kupferstichkabinett) připravil výstavu jednoho z nejproduktivnějších a nejvlivnějších umělců německé a středoevropské renesance, Lucase Cranacha staršího. Kurátoři na jeho příkladu ukážou, jak se do umění promítá politika a jakou roli hrálo umění v 16. století v politické propagandě. Cranach se svou tvorbou výrazně zasloužil o šíření reformace.
Berlínská muzea z Nadace pruského kulturního dědictví chystají na příští rok také výstavu litevského umělce přelomu 19. a 20. století Mikalojuse Čiurlionise, současného německého umělce Jonathana Meeseho či amerického průkopníka výtvarného světelného umění Jamese Turrella.
Kromě výstav velkých umělců chystají berlínská muzea na příští rok i novinky ve způsobu, jakým své exponáty prezentují. Například Nové muzeum (Neues Museum) představí repliky staroegyptských uměleckých předmětů v originální velikosti vyrobené ze stejných materiálů či sádrové odlitky. Lidé si budou moci všechny osahat. Hmatové vjemy doplní i ty čichové, muzeum provoní kadidlo, myrha či lotosový květ.
Vrcholem příštího roku bude ale otevření části Pergamonského muzea po rozsáhlé rekonstrukci. Naplánováno je na 4. června. Rekonstrukce jednoho z kdysi nejnavštěvovanějších muzeí v německé metropoli začala už v roce 2013, od listopadu 2023 je budova pro veřejnost zcela uzavřená. Nyní se otevře její část se slavným Pergamonským oltářem, fasádou pouštního paláce z Mšatty nebo kupolí z Alhambry ze 14. století. Ve znovu otevřeném severním křídle bude také zcela nově koncipovaná sbírka Muzea islámského umění, představí se i část sbírek Muzea předoasijského umění.
Na úplné otevření muzea včetně části s babylonskou Ištařinou bránou či trhovou bránou z Mílétu si ale návštěvníci budou muset ještě počkat. Naplánováno je až na rok 2037.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}