Aktualizace: 13.03.2024 11:45
Berlín – Rekordní neoblíbenost vlády kancléře Olafa Scholze zmítané vnitřními spory, vysoké preference pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) a neustálé vlny demonstrací a stávek, tak vypadá každodenní realita v Německu. Rozpolcený obraz země doplňují hospodářské potíže, které Německo prozatím nedokázalo překonat.
Německá ekonomika, která je největší v Evropě, se loni pod tlakem globálních krizí propadla o 0,3 procenta. A letos podle vládních odhadů vykáže růst jen o 0,2 procenta. Utlumené německé hospodářství je špatnou zprávou i pro Česko. Jeho největším obchodním partnerem je právě Německo, na kterém je závislá řada českých podniků.
Institut německého hospodářství (IW) v aktuální studii vypočítal, že kvůli krizím souvisejícím s pandemií nemoci covid-19 a válkou na Ukrajině přišla ekonomika o 545 miliard eur (13,8 bilionu Kč). „Němci v tomto období snížili konzumní výdaje o 400 miliard eur (10,1 bilionu Kč), to je asi 4800 eur (121.400 Kč) na osobu,“ uvedl institut. Poznamenal, že za uplynulé čtyři roky se také o desítky miliard eur propadly investice.
„Chybějící investice z dlouhodobého hlediska snižují naše možnosti vypořádat se s výzvami, jako jsou digitalizace, nedostatek kvalifikovaných pracovníků nebo klimatická změna,“ řekl ekonom IW Michael Grömling.
Omezení státních výdajů je dobře patrné v rozpočtu pro letošní rok. Ten vláda musela v závěru roku zcela přepracovat, protože ústavní soud označil za protiústavní jednorázové financování zvláštních fondů, které stály mimo každoroční rozpočet. Místo dalších půjček se Scholzova vláda rozhodla k rázným škrtům.
Německo tak skončilo s regulací cen energií, snížilo dotace na nákup elektrických aut a šetřit se rozhodlo i na zemědělcích. Ti se ale odmítli snadno smířit se zrušením dotací na nákup dieselu a se zrušením daňové výjimky na nákup zemědělských strojů. Během vrcholů demonstrací v polovině ledna farmáři po celý týden blokovali nájezdy na dálnice a dopravu ve velkých městech. Jen do Berlína se sjelo přes 6000 traktorů, nákladních vozů a dalších zemědělských strojů.
„Rušení dotací na diesel pro zemědělství bylo určitě jedním z podnětů tohoto protestu, ale nikoli tím hlavním důvodem. Jsem přesvědčen, že 95 procent lidí nepřišlo kvůli dieselu. Všichni žádáme změnu,“ řekl tehdy ČTK farmář Peter Kuhl, která provozuje na západě Meklenburska-Předního Pomořanska rodinnou farmu s chovem krav a produkcí mléka a hovězího masa.
Vláda zemědělcům nakonec částečně ustoupila, podpora dieselu sice skončí postupně do roku 2026, ale daňového osvobození vozidel pro zemědělství zůstalo zachováno.
V posledních týdnech se Německo potýká se stávkami a protesty strojvedoucích železniční společnosti Deutsche Bahn (DB) nebo palubního i pozemního personálu aerolinek Lufthansa, což doléhá na miliony lidí a také na průmysl. Kvůli počtu a četnosti odborových akcí si německá média, jako jsou bavorská televizní a rozhlasová společnost Bayerischer Rundfunk, veřejnoprávní televize ARD či deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), pokládají otázku, zda se Německo nestalo zemí stávek.
Podle expertů je to spíše náhoda, že se letos v Německu tolik stávkuje. Expert Hagen Lesch z IW nicméně připouští, že nynější pracovní spory nabyly na intenzitě, neboť varovné stávky už netrvají jen několik hodin, ale prodloužily se na dny. Poznamenal, že ochota stávkovat se zvýšila i kvůli inflaci a nedostatku kvalifikovaných pracovníků. To odborům usnadnilo mobilizaci zaměstnanců, kteří se tolik neobávají o ztrátu místa.
Podobný názor v deníku FAZ vyslovil hlavní ekonom banky DZ Michael Holstein. „Když se člověk podívá k našim sousedům, tak to nelze říct,“ uvedl k tomu, zda je Německo zemí stávek. „Obzvláště ve Francii jsou pracovní spory častější a radikálnější. Na hořící barikády a pouliční boje si tam lidé už prakticky zvykli,“ poznamenal. Dále uvedl, že se změnil rozsah sporů mezi odbory a zaměstnavateli, což dříve v dobách slabého ekonomického výkonu bylo nemyslitelné. „To, že se to změnilo, je způsobeno demografickými změnami, které nyní masivně ovlivňují trh práce,“ dodal.
Rozsáhlými změnami nyní prochází i německá politická scéna. Vysoká popularita AfD zneklidňuje nejen vládní sociální demokraty (SPD) kancléře Scholze a koaliční Zelené a liberální svobodné demokraty (FDP), ale také opoziční konzervativní unii CDU/CSU. Mezi veřejností se zvedla vlna odporu a po několika týdnech celoněmeckých demonstrací proti krajní pravici začala obliba AfD klesat.
Aktuální průzkum agentury INSA sice AfD slibuje 18,5 procenta, což z ní po CDU/CSU dělá druhou největší politickou sílu v zemi, přesto je to pro stranu nejhorší výsledek za poslední takřka rok. AfD se totiž od loňského června stabilně držela nad více než 20 procenty. Skutečnou oblibu AfD ale ukážou letošní volby. V červnu Německo jako ostatní unijní země čekají volby do Evropského parlamentu, v září se pak konají zemské volby v Sasku, Durynsku a Braniborsku.
Spolkový poslanec AfD Petr Bystroň, který je českého původu a který je dvojkou pro eurovolby, řekl ČTK, že očekává, že AfD se v Evropském parlamentu stane nejsilnější německou stranou. Předpokládá rovněž, že v Sasku a případně i v Durynsku se AfD ujme vlády.
Takovému scénáři se chce saský konzervativní premiér Michael Kretschmer vyhnout. V rozhovoru se zahraničními novináři řekl, že obliba AfD je dopadem vlády kancléře Scholze a sporů uvnitř kabinetu. Za nejpalčivější problémy, které ovlivní volby, označil migraci, energetickou politiku, ruskou invazi na Ukrajině a škrty v podpoře zemědělců. Zároveň řekl, že se nezdá, že by se Scholz v těchto oblastech poučil. „V žádném tématu vláda nevyslala signál, že rozumí a že se snaží o nápravu,“ řekl.
Na výsledek letošních voleb s napětím čekají i politologové. „Německo v eurovolbách a zářijových zemských volbách čeká zátěžový test,“ řekl ČTK analytik Milan Nič z Německé společnosti pro zahraniční politiku (DGAP). Poukázal zároveň na to, že polarizace se týká všech vyspělých společnostní. Politolog Jan Němec, který působí na Univerzitě Lipsko, k tomu poznamenal, že i přes znovusjednocení země pořád existuje opona mezi východním a západním Německem.
