Aktual.: 6.11.2026 14:33
Praha – Sněmovna dnes na čtvrtý pokus propustila do závěrečného kola vládní návrh změn v doplňkovém penzijním spoření. Mají za cíl zatraktivnit spoření ve třetím pilíři, a to hlavně pro mladé lidi. Poslanci k němu v dnešním druhém čtení načetli téměř 50 pozměňovacích návrhů. Chtějí například vyšší daňové zvýhodnění klientů, výhody pro rodiny s dětmi nebo snazší zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) si přeje, aby se zákon neodkládal a začal platit od 1. ledna příštího roku. Proto už ve výboru odmítla všechny pozměňovací návrhy na podstatné změny nebo rozšíření vládní novely.
Druhé čtení začalo v úterý. Poslanci ho třikrát přerušili a dokončili ho až dnes. Nad všemi návrhy nyní zasedne sněmovní rozpočtový výbor, aby k nim vydal své doporučení. Pak už bude následovat schvalování.
Ministryně zopakovala, že chce zákon prosadit, a ujistila, že se bude věnovat všem podaným pozměňovacím návrhům. Nevyloučila, že do budoucna připraví novelu s dalšími změnami, na nichž bude politická shoda. Podotkla však, že bude skeptická ke všem snahám o zvýšení poplatků penzijních společností. Odmítla také návrh, se kterým přišli poslanci Starostů, aby klienti mohli přecházet od doplňkového penzijního spoření do dlouhodobého investičního produktu (DIP). Informovala, že ke konci letošního září využívalo DIP zhruba 290.000 lidí.
Vládou navrhované změny mají lákat hlavně mladé lidi, aby si spořili na stáří. Návrh proto předpokládá například zvýšení podpory pro mladé klienty. Zavádí i konec transformovaných fondů za deset let. Starostové chtějí jejich konec urychlit o šest let a místo 31. prosince 2036 navrhují datum již 31. prosince 2030. Předloha hlavně snižuje odváděné poplatky penzijním společnostem u většiny typů fondů. Zruší se u nich poplatek za výkonnost a pro poplatek za správu se stanoví hranice 0,5 procenta. Výjimkou budou alternativní fondy, kde se pravidla poplatků nemění.
To se nelíbí občanským demokratům, kteří chtějí mimo jiné, aby se strop poplatků nevztahoval na náklady spojené s nákupy majetku fondů. Argumentují tím, že by penzijní společnosti poté investovaly jen do těch nejlevnějších finančních nástrojů. Nelíbí se to ani samotným penzijním společnostem. Prezident Asociace penzijních společností Radek Moc řekl již na konci srpna, že zákon sníží příjmy penzijním společnostem tak, že jim nebudou stačit ani na pokrytí základních nákladů, a už vůbec nebudou umožňovat rozvoj produktu.
Ministryně financí již dříve nastavení poplatků kritizovala. Už v prvním čtení poukázala na to, že reálný výnos fondů byl vlivem inflace dokonce záporný, a v kombinaci s poplatky označila tento výsledek za nehorázný.
Koaliční politici v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili už dříve avizovaný návrh, který má přinést vyšší daňové zvýhodnění lidem do 36 let při splácení jejich hypotéky. Mohli by si ročně snížit daňový základ až o 50.000 korun navíc proti dosavadnímu limitu. Ten představuje 150.000 korun. O tomto návrhu již dříve hovořila Schillerová, která je pod ním také podepsaná. Občanští demokraté však chtějí, aby se tento zvýšený limit vztahoval na všechny poplatníky s hypotékou bez ohledu na věk.
Lidovci chtějí mimo jiné zvýšit měsíční příspěvek státu o 50 nebo 100 korun za každé vyživované dítě. Skupina opozičních poslanců v čele s Michalem Zunou (TOP 09) navrhuje, aby si lidé v dlouhodobém investičním produktu (DIP) mohli spořit nově také v bitcoinech. Schillerová se k tomu dnes vyslovila rezervovaně a argumentovala tím, že hodnota bitcoinu podléhá značným výkyvům. Nedomnívá se proto, že by šlo o vhodné aktivum na stáří.
Poslanec ODS Vítězslav Schrek navrhuje, aby manželé nebo partneři mohli převádět část peněz ze svých úložek mezi sebou. Piráti navrhují jednorázový státní příspěvek při založení nové smlouvy o doplňkovém penzijním spoření nebo o dlouhodobém investičním produktu pro mladé lidi.
Vládní návrh kromě jiného předpokládá, že se pro klienty do 29 let zdvojnásobí státní podpora na 40 procent vložené částky při měsíční úložce mezi 500 a 1700 korunami. U vyšších úložek stát vyplácí maximální částku 340 korun. U spoření založeného pro děti bude podle novely možné získat státní příspěvek už od úložky 100 korun měsíčně.
U spoření se bude podle předlohy nově využívat takzvaná strategie životního cyklu. Při ní se budou peníze klientů do 50 let investovat zejména do akcií, které přinášejí vyšší zisk. Poté bude postupně růst podíl investic do konzervativnějších nástrojů, které jsou méně rizikové k výkyvům hodnoty. Tato strategie by měla zajistit významnější zhodnocení vložených peněz v úvodní etapě investování a jejich větší ochranu v době před výplatou naspořené částky.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}