Aktual.: 8.11.2026 05:01
New York – Vědci zkoušejí revoluční přístup k léčbě revmatoidní artritidy, roztroušené sklerózy, lupusu a dalších závažných autoimunitních onemocnění, a to přeprogramováním narušeného imunitního systému pacientů, píše agentura AP.
Když buňky imunitního systému pacientova těla místo ochrany útočí na něho samotného, současné léčebné postupy sice tuto „palbu do vlastních řad“ potlačují, ale neodstraňují její příčinu. Pacienty čeká celoživotní léčba drahými prášky, injekcemi nebo infuzemi s vážnými vedlejšími účinky, a příliš často tyto léky nestačí k udržení nemoci pod kontrolou.
„Vstupujeme do nové éry,“ řekl doktor Maximilian Konig, revmatolog z Univerzity Johnse Hopkinse, který se zabývá studiem některých z možných nových postupů. Ty nabízejí „šanci ovládnout onemocnění způsobem, jaký jsme zatím neviděli.“
Jak? Vědci nepotlačují, ale upravují nefunkční imunitní systémy různými způsoby, které mají být účinnější a přesnější než současné terapie.
Jsou vysoce experimentální a kvůli možným vedlejším účinkům jsou zatím převážně omezeny pouze na pacienty, kteří již vyčerpali další známé možnosti léčby. Tito lidé, kteří se zapojují do studií v rané fázi, však hledají naději.
„Co je sakra špatně s mým tělem?“ vzpomíná 35letá Mileydy Gonzalezová z New Yorku. Plakala z frustrace nad tím, že jí nic nepomáhalo od každodenních bolestí způsobených lupusem. Vedle zánětů, únavy a problémů s kůží či klouby může tato chronická nemoc vést i k neurologickým potížím a selhání vnitřních orgánů.
Diagnózu jí stanovili ve 24 letech a její onemocnění se zhoršovalo a napadalo jí plíce i ledviny. Gonzalezová měla potíže s dýcháním, potřebovala pomoc při vstávání a chůzi a nedokázala zvednout svého tříletého syna. Loni v červenci jí ale její lékař z kliniky NYU Langone Health navrhl účast v nemocniční studii využívající léčbu převzatou z onkologie.
Gonzalezová nikdy o CAR-T terapii neslyšela, ale rozhodla se: „Budu vám věřit.“ Během několika měsíců pomalu získala zpět energii a sílu.
„Můžu dokonce běhat, můžu honit své dítě,“ řekla Gonzalezová, která už nemá bolesti a nemusí brát léky. „Zapomněla jsem, jaké to je být sama sebou.“
Technologie CAR-T byla vyvinuta za účelem likvidace obtížně léčitelných rakovinných onemocnění krve. Imunitní buňky zvané B-lymfocyty, které se při leukémiích a lymfomech stávají patogenními, se však u mnoha autoimunitních onemocnění chovají různě.
Některé americké studie na myších naznačovaly, že CAR-T terapie by mohla při těchto onemocněních pomoct. Poté ji v Německu vyzkoušel doktor Georg Schett z Erlangensko-norimberské univerzity na těžce nemocné mladé ženě, u níž selhala jiná léčba lupusu. Po jedné infuzi je od března 2021 v remisi bez jakýchkoli dalších léků.
Minulý měsíc Schett na setkání Americké revmatologické společnosti popsal, jak jeho tým postupně léčil několik desítek dalších pacientů trpících i dalšími onemocněními, jako je myozitida, při které dochází k zánětu a postižení kosterního příčně pruhovaného svalstva, a sklerodermie, což je vzácné chronické autoimunitní onemocnění pojivové tkáně, při kterém dochází k nadprodukci kolagenu, zánětům a postupnému tuhnutí kůže, cév i vnitřních orgánů. Dosud podle jeho slov došlo jen k několika málo relapsům.
Tyto počáteční výsledky byly šokující, vzpomíná Konig z Hopkinsovy univerzity.
To vedlo k prudkému nárůstu počtu klinických studií testujících terapii CAR-T v USA i v zahraničí u stále rozrůstajícího se seznamu autoimunitních onemocnění.
Jak to funguje: Imunitní buňky zvané T-lymfocyty se z krve pacienta oddělí a odešlou do laboratoře, kde jsou naprogramovány tak, aby ničily své příbuzné, B-lymfocyty. Po chemoterapii, která má za úkol zničit další imunitní buňky, se miliony kopií těchto „živých léků“ podají pacientovi zpět do těla.
Ačkoli léky proti autoimunitním onemocněním mohou působit na určité B-lymfocyty, podle odborníků nedokážou odstranit ty, které se skrývají hluboko v těle. Terapie CAR-T se zaměřuje na problematické i zdravé B-lymfocyty, které by se časem mohly vymknout kontrole. Schett se domnívá, že hluboké vysílení imunitního systému ho resetuje, takže když se nakonec vytvoří nové B-lymfocyty, jsou zdravé.
Léčba CAR-T je vyčerpávající, časově náročná a nákladná, částečně proto, že je přizpůsobená na míru. Léčba rakoviny metodou CAR-T může stát 500.000 dolarů (10,9 milionu korun). Některé společnosti nyní testují verze, které jsou vyrobeny předem z buněk zdravých dárců.
Jiný přístup využívá takzvané „mírotvorné“ buňky. Japonec Šimon Sakaguči za jejich objev získal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, když popsal klíčové buňky, dnes nazývané regulační T-lymfocyty, které brzdí imunitní systém a zabraňují mu v poškozování vlastního těla.
Regulační T-lymfocyty představují vzácnou podskupinu T-buněk, které tlumí zánět a pomáhají bránit jiným buňkám v útoku na zdravou tkáň. Některé biotechnologické společnosti geneticky upravují buňky pacientů s revmatoidní artritidou a dalšími onemocněními tak, aby na rozdíl od technologie CAR-T neútočily, ale naopak zklidňovaly autoimunitní reakce.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}