Aktual.: 12.11.2026 13:21
Antalya – Švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová dnes v turecké Antalyi na klimatické konferenci OSN obvinila politiky a šéfy korporací, že ztratili ze zřetele oběti zhoršující se klimatické krize. Podle Thunbergové jsou odtrženi od reality, informovala agentura DPA. Na konferenci COP31, která začala v pondělí a má trvat do 20. listopadu, dnes vystoupilo několik šéfů vlád většinou menších zemí, či jejich zástupců.
„Směřujeme k budoucnosti, v níž bude více genocid i ekocid, v níž budou ohrožena naše základní práva a ze základních životních potřeb se stane luxus,“ uvedla Thunbergová. „Situace je naprosto mimo kontrolu: planeta neumírá, planeta je zabíjena,“ dodala s tím, že právě v tuto chvíli nenávratně mizí cenné životy, ekosystémy i celé druhy.
Nyní 23letá Thunbergová se stala mezinárodně známou díky demonstracím, které v roce 2018 začala organizovat před švédským parlamentem s cílem přimět politiky rychle jednat v boji proti globálnímu oteplování. Její příklad následovali studenti v dalších zemích a vzniklo hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost). V posledních letech se zapojovala především do propalestinských demonstrací.
Na klimatickém summitu OSN byla Thunbergová naposledy v roce 2021 ve skotském Glasgow, jehož závěry označila za pouhé plané řeči a shrnula je do jedné věty: „Bla,bla,bla.“ Tento týden v Antalyi také kritizovala politiky, kteří jsou u moci, že neplní to, o čem se mluví desítky let. Konference OSN o změně klimatu (COP) se pořádají už od roku 1995 a teplota Země přitom dál roste a extrémy počasí se zhoršují.
Jedním z důsledků globálního oteplování je i stoupající hladina moří, což ohrožuje zejména ostrovní státy, jako například tichomořský Tuvalu či Seychely, které leží v Indickém oceánu. To dnes připomněl v Anatalyi i viceprezident Seychel Sebastien Pillay.
„Jde o zásadní otázku, která se týká naší národní bezpečnosti, hospodářské stability, udržitelného rozvoje, ale i našeho samotného přežití,“ zdůraznil Pillay podle DPA. Kritizoval také skutečnost, že země těžce zasažené důsledky globálního oteplování nesou nepřiměřeně vysoké náklady, přestože se na světových emisích skleníkových plynů podílejí jen nepatrně.
Rozvojové země dlouhodobě požadují na boj s dopady změn klimatu a na přechod na čistší energie více peněz od bohatých států, které jsou zodpovědné za většinu emisí skleníkových plynů. Důsledky globálního oteplování, tedy stále častější záplavy, větší sucha či stoupající hladina moří, přitom nejvíce dopadají na chudší rozvojové země.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}