Aktual.: 15.11.2026 07:20
Praha – Pražská klubová scéna zažila od roku 1989 rozkvět, krizi a nový vzestup. Mezi některými provozovateli panují obavy ze zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Činnost jiných klubů poznamenala před několika roky pandemie koronaviru, kdy opatření ministerstva zdravotnictví mimo jiné omezila jejich otvírací dobu i možnost prodávat občerstvení. Tradicí alternativní kultury, koncertů a nezávislé hudby v metropoli udržují například studentský Klub 007 Strahov nebo industriální prostor Cross Club. Fungují zavedená místa jako Roxy, Lucerna Music Bar nebo Rock Café, naopak z mapy pražských klubů zmizely slavné podniky jako Bunkr, Na Chmelnici či klub Újezd. Vyplývá to ze zjištění ČTK.
„Asi se nedalo očekávat, že vydrží všechny podniky, které se objevily na začátku 90. let. Ale myslím, že celkem slušně fungují ty, kam by nejspíše člověk pamatující 90. léta už moc nešel, protože nenabízejí koncerty nebo akce jeho srdce. Například klub Café V lese funguje myslím velmi slušně. Je to dobře vyprofilovaný podnik a takových je myslím víc. Jenom že to zaměření je na někoho jiného než na nás, postarší pány s nadváhou,“ řekl ČTK zástupce ředitele pražského Popmusea Radek Diestler.
Právě v Popmuseu výstava s názvem Sklepy plné hluku-Hudební kluby v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v devadesátých letech v roce 2014 ukázala historii hudebních klubů. Expozice navázala na výstavu U nás ve sklepě s podtitulem Pražské hudební kluby, bary a knajpy devadesátých let, která mapovala období od prvních měsíců roku 1990 a končila uzavřením klubu Bunkr.
Legendární rockový klub Bunkr byl otevřen 17. listopadu 1991. Jeho éra skončila před jedenatřiceti lety. Podnik, kde se hrála hudba 24 hodin denně, narazil na odpor místních obyvatel a po zásahu radnice a řadě soudních tahanic byl i přes protesty fanoušků a hudebníků definitivně uzavřen.
„Bunkr si dokázal vybudovat velké renomé a byl ukázkou toho, jaká byla tehdejší představa o rockovém klubu. Taková trošku tmavá prostora s pevně daným programem a celkem cílevědomou dramaturgií a schopností dostat do klubu kapely ze zahraničí,“ sdělil Diestler. „Zároveň i ten jeho konec může pro někoho být jedním ze symbolů konce devadesátých let v Čechách,“ dodal.
Kromě Bunkru zanikly i další známé pražské kluby, jako byly Alterna Komotovka, Borát, Belmondo nebo U Zoufalců, kde se 23. února 1979 konal první punkový koncert v Praze, na kterém zahrála kapela Extempore Mikoláše Chadimy.
Pražskou klubovou scénou se zabývá publikace Zaniklé pražské kluby, která vzešla v roce 2019 ze stejnojmenné facebookové stránky. Za projektem stojí duo Karolína Válová a Věra Šebestová s přispěním Ladislava Krtičky. To, že hudební prostory vznikají a zanikají, je podle spoluautorky knihy Válové přirozený proces. „Běh času se nedá zastavit, naprosto chápu vyhoření některých majitelů. Zakládají rodiny a chtějí se věnovat něčemu jinému. Neznám nikoho, kdo by na provozování klubu extra vydělal. Smutné ale je, když kluby končí kvůli podlým majetkoprávním sporům,“ konstatovala.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}