Aktual.: 12.11.2026 14:21
Praha – Pražské židovské muzeum připravilo ke svému 120. výročí ve spolupráci s Národním muzeem výstavu Židovské muzeum: 120 let, která představí veřejnosti vzácné předměty spojené s židovskou kulturou. Řadu exponátů bude možné spatřit vůbec poprvé, jako například více než 700 let starý hebrejský rukopis Třebíčský machzor, který bude v originále vystaven pouze v prvních týdnech výstavy. Ta bude veřejnosti přístupná od pátku 13. listopadu v Historické budově Národního muzea. Potrvá do 31. května 2027.
Mezi další exponáty patří památky ze zbořených pražských synagog, vzácné textilie nebo osobní předměty židovských rodin z českých zemí. K vidění budou také památky z Cikánovy synagogy, kde ve 13 letech absolvoval obřad bar micva Franz Kafka. Výstava kromě samotných předmětů představí i okolnosti jejich záchrany a přiblíží příběh Židovského muzea v Praze, které je podle šéfkurátorky Michaely Sidenberg třetím nejstarším muzeem svého druhu na světě.
Výstava se zaměří na čtyři historické etapy. „Když jsme s kolegy hledali dramaturgický leitmotiv té výstavy, tak jsme se shodli na tom, že to, co spojuje všechny ty čtyři etapy od založení v roce 1906 až po odstátnění v roce 1994, je motiv záchrany,“ řekla Sidenberg.
První etapa začíná v roce 1906, kdy bylo muzeum založeno. Hlavním důvodem jeho vzniku byla podle Sidenberg záchrana vybavení Cikánovy, Velkodvorské a Nové synagogy, které byly strženy při modernizaci bývalého Židovského Města, dnešního Josefova. Následující etapa je zaměřená na období druhé světové války a holokaustu, během něhož byly zdecimovány židovské komunity v protektorátu. „Díky prozíravosti pražské židovské obce a skutečně pouze hrstky osvícených a odvážných se podařilo ve sbírkách pražského židovského muzea zachránit nebývalé bohatství odkazů tisícileté židovské kultury,“ dodala.
Dále výstava představí etapu komunistické totality, která se podle Sidenberg stejně jako nacisté snažila vymazat židovskou paměť a otočit jejich příběh ve prospěch své propagandy a ideologie. Poslední část se zaměří na porevoluční období, kdy některé zájmové skupiny chtěly vyvézt podstatnou část sbírek do zahraničí, například do Izraele.
Ikonou výstavy je podle jejích organizátorů rituální kořenka ve tvaru lodi, která symbolizuje Židovské muzeum jako archu schraňující židovské předměty. To podle Sidenberg odkazuje na slova někdejší ředitelky Hany Volavkové, která muzeum v roce 1966 přirovnala k arše, v níž se zachránily památky po lidech, kteří nastoupili do transportů do vyhlazovacích táborů.
Podle ředitelky Židovského muzea v Praze Pavly Niklové má výstava oslovit i návštěvníky, kteří se s židovskou historií a kulturou dosud blíže nesetkali. „Chceme ukázat, že nejde o příběh jedné komunity, ale o nedílnou součást naší společné historie,“ dodala.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}