Aktualizace: 27.03.2024 13:42
Praha – Vysoké školy, a to nejen humanitní, jsou podfinancované a situace se stává neudržitelnou. Některé vysoké školy zvažují radikálnější kroky než loni, například stávky ve spojení s regionálním školstvím a dlouhodobější protesty. Řekli to zástupci iniciativy Hodina pravdy, která loni organizovala protestní akce a společně s vysokoškolským odborovým svazem i stávku některých vysokých škol. Podle nich by stávky mohly zasáhnout do začátku výuky zimního semestru, do přijímacích či státních zkoušek. Od ministerstva školství požadují zvýšení částky na vysokoškolské vzdělávání na rok 2025 minimálně o deset miliard korun. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.
Akademici a další pracovníci vysokých škol loni poukazovali na nedostatek peněz pro vysoké školy a nízké platy některých univerzitních pracovníků, zejména na humanitně zaměřených fakultách. Po ministrovi školství Mikuláši Bekovi (STAN) na podzim požadovali navýšení rozpočtu vysokého školství o tři až čtyři miliardy korun oproti loňsku, Bek požadavek označil za nereálný. Přislíbil školám zvýšení o jednu miliardu korun, 800 milionů mají dostat na snížení rozdílů v platech na univerzitách.
Podle zástupců iniciativy jde o jednorázové řešení, a to navíc nedostatečné. Podle předsedy koordinační odborové rady Univerzity Karlovy Petra Pavlíka by na vyrovnání mezd na střední úroveň tarifů potřebovala pouze Univerzita Karlova (UK) jednu miliardu korun, přičemž ze slíbených 800 milionů by mělo na UK směřovat asi 150 milionů. „Když mají někde vysoké platy, tak by se jim v této logice měly snížit. A pokud bychom to chtěli dorovnat na nejvyšší tarif, tak jsou to tři miliardy. Podle mě se jedná o nástroj pana ministra, jak nás na vysokých školách rozdělit,“ řekl Pavlík. Dodal, že slíbené peníze zatím školy nedostaly.
Jednorázový příspěvek je na dorovnání mezd na VŠ nedostatečný, konstatoval také v pátek v usnesení Akademický senát UK (AS UK). Podle senátu bude mít příspěvek za následek propouštění a s tím spojenou další destabilizaci na nejvíce podfinancovaných oborech.
Koordinátorka iniciativy Nina Wanča z Filosofické fakulty UK uvedla, že plánují větší stávky ve spojení s regionálním školstvím. „Za současného stavu nejsme schopni garantovat, jak bude vypadat začátek příštího akademického roku. Hovoří se o možnostech tvrdších protestů, než jaké byly loni. To znamená protesty, které by trvaly delší dobu nebo které by zasadily ránu některým činnostem, jako jsou státní zkoušky, přijímací řízení případně začátky semestrů,“ řekl zástupce iniciativy Jakub Izdný. Podle něho nedostatek financí a s tím spojená snížená konkurenceschopnost dopadá už i na jiné než humanitní obory.
Pavlík dodal, že k iniciativě se začínají přidávat i další fakulty, které se loni nezapojovaly, například lékařské či přírodovědné. „Dneska už na lékařských fakultách řada lidí nechce učit, protože tím, jak vzrostly platy lékařů, tak učit na vysoké škole, na lékařské fakultě za takové drobné, proč by se tím člověk zatěžoval?“ řekl Pavlík.
V roce 2023 brali akademičtí pracovníci na veřejných vysokých školách měsíčně v průměru 65.000 korun, profesoři měli v průměru 102.069 korun, o 24.275 korun více než docenti. Odborní asistenti, což jsou obvykle lidé s doktorským titulem, brali průměrně 56.101 korun, vyplývá z dat, které ČTK poskytlo ministerstvo školství. Ve výdělcích akademiků na různých vysokých školách v Česku jsou však podle dat ministerstva školství rozdíly v desítkách tisíc korun.
Průměrná mzda loni činila 43.341 korun. V meziročním srovnání to bylo o 3024 korun víc, tedy o 7,5 procenta. Spotřebitelské ceny se loni zvýšily o 10,7 procenta, reálně se proto mzda snížila o 2,9 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu.
