Aktualizace: 17.04.2024 14:08
Praha – Zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky čeká ve Sněmovně závěrečné schvalování. Ve hře jsou po dnešním druhém čtení různá zpřísnění vládní novely. Patří k nim ponechání nynějšího pravidla, že dlužník musí splatit aspoň 30 procent závazků, jinak na konci procesu rozhoduje soud. Pozměňovací návrh podala skupina poslanců ODS kolem Karla Haase. Kriticky se k vládní předloze opět stavěli poslanci opozičního hnutí ANO. Zpravodajka Taťána Malá mluvila o dluhové amnestii a předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček o vyvlastnění části peněz věřitelů. O podobě novely by měli poslanci hlasovat v květnu.
Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona, jak je navrhla vláda, vychází z evropské směrnice. Směrnice požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. K rozšíření zkrácení doby tak, aby se vztahovala i na spotřebitele, se kabinet zavázal v programu. Zastánci tvrdí, že lidé v úpadku tak získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) připustil, že ODS má v mnoha záležitostech v oddlužení blíž k ANO a „pravo-levý“ spor v koalici existuje. Koalice ale podle něho má nastavená pravidla hry a kvůli těmto rozporům se nehroutí.
Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim.
Novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů by nově nebylo podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů. Povinnosti by dlužník splnil, pokud by „dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení“. Pro řádné plnění povinností by dlužník musel podle vládní novely zcela využívat možnosti svých příjmů a dosahovat odpovídající mzdy nebo jiného příjmu. Nesměl by uměle své příjmy snižovat.
Haas chce vedle zachování 30procentní hranice například sjednotit výši srážky ze mzdy v exekučním a insolvenčním řízení, pokud dlužník čelí většímu počtu exekucí. Dlužníky by to mělo motivovat k tomu, aby na sebe insolvenční návrh podali. Pozměňovací návrhy této skupiny poslanců také předpokládají, že insolvenční soud by mohl prodloužit dobu oddlužení až o 1,5 roku místo navrhovaného jednoho roku. Věřitelé by dostali více času na podání návrhů na prodloužení nebo na zrušení oddlužení v procesu i po skončení splátkového kalendáře a insolvenční správce by měl víc údajů o minulých příjmech dlužníka, aby mohl lépe vyhodnotit jeho schopnost splácení. Ministerstvo spravedlnosti by navíc mohlo stanovit nejvyšší přípustnou srážku ze mzdy a minimální výši zálohy na odměnu a výdaje insolvenčního správce.
Většinu z těchto změn obsahují úpravy, které dnes uplatnil Blažek. Navíc navrhl vznik centrální evidenci srážek ze mzdy, která by měla snížit administrativu zaměstnavatelům. Obdobný návrh podal také Patrik Nacher (ANO), jenž rovněž chce, aby se údaje o exekuci zaznamenávaly v registru vozidel kvůli ochraně kupujících při prodeji ojetých aut.
Helena Válková (ANO) prosazuje tříleté, čtyřleté nebo pětileté oddlužení podle výše dluhu. Doba tří let by platila pro podnikatele a pro ohrožené skupiny lidí. Od úpravy, podle níž by se tříleté oddlužení vztahovalo jen na podnikatele, zástupci ANO ustoupili. Sněmovna bude hlasovat rovněž o pozměňovacím návrhu Marka Výborného (KDU-ČSL) na vytvoření fondu, z něhož by hradilo sociální poradenství dlužníkům nebo finanční vzdělávání. Mezi příjmy fondu by patřily příspěvky poskytovatelů spotřebitelských úvěrů podle objemu půjček.
Ústavně-právní výbor podpořil už dřív trojici úprav koaličních poslanců. Týkají se změn ve zkouškách insolvenčních správců, zavedení elektronického spisu v insolvencích a jednodušší exekuční výzvy, která se nově vejde na jeden list.
Tři roky by podle vládní novely trvalo první oddlužení konkrétního dlužníka. Do stejného procesu by pak nesměl vstoupit ve lhůtě 12 let místo nynějších deseti let. Tříletým oddlužením by však dlužník mohl projít pouze jednou za zhruba 24 let. Pokud by se v době 20 let po osvobození od placení zbývajících pohledávek opět dostal do úpadku a pokusil se do oddlužení vstoupit znovu, musel by plnit splátkový kalendář pět let.
