Aktualizace: 25.04.2024 11:25
Praha – Cenová hladina v Česku stoupla za 20 let jeho členství v Evropské unii, tedy mezi lety 2004 až 2024, o 29 procentních bodů na 84 procent průměru zemí unie. V posledních dvou letech vzrostla o tři body. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes novinářům představila hlavní analytička Raiffeisenbank Helena Horská.
Cenová úroveň soukromých výdajů domácností je podle ní na téměř 90 procent průměru EU. Naopak cenová úroveň služeb, které vláda poskytuje českým občanům ve vzdělání, zdravotnictví či státní správě nebo spotřebovává sama, nedosáhla ani tří čtvrtin evropské úrovně. „Jinými slovy, relativní cenová úroveň služeb poskytovaných státem je stále relativně nízká. Český stát poskytuje svým občanům tyto služby za velmi nízké ceny,“ upozornila.
Ceny potravin a nealkoholických nápojů podle ní vyšplhaly téměř na průměrnou evropskou úroveň, hned po Slovensku druhou nejvyšší mezi zeměmi visegrádské čtyřky (V4), která sdružuje Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Rezidenční nemovitosti zatím nedosáhly cenového průměru v EU, ale staly se nejdražšími v regionu. Náklady na bydlení se kvůli růstu nájmů a energií dostaly na 78 procent průměru EU.
Za dvacet let od vstupu Česka do EU se podle Horské zvýšila životní úroveň měřená hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele z 81 na 91 procent průměru EU. Ze všech zemí, které přistoupily k unii také v roce 2004, dosahuje vyšších hodnot jen Malta a Kypr a ze zemí V4 je Česko výrazně nejblíže průměru EU. V Maďarsku to je 76 procent, v Polsku 80 procent a na Slovensku 73 procent. Posun je u těchto zemí ale značně vyšší, u Polska téměř o 30 bodů, podotkla analytička.
Ačkoli se česká ekonomika výrazně přibližuje ekonomické úrovni EU, mnohé regiony konvergenci spíše odolávají, upozornila Horská. Nadprůměrný růst, o 130 procent, zaznamenal Jihomoravský region a Praha o 120 procent. Naopak nejpomaleji se přibližuje Karlovarský kraj s růstem o 61 procent a Jihočeský s růstem o 80 procent.
Hlavní město se se svou ekonomickou úrovní vzdaluje ostatním regionům a zvyšuje průměr celé republiky. Dynamický vývoj podle Horské ale zaznamenal Jihomoravský kraj, který zahrnuje Brno, přičemž důvodem může být zvyšování podílů sektoru služeb a obchodu, zejména elektrotechnických a IT, a významná alokace evropských fondů do podpory vysokých škol, vědy a výzkumu.