Aktualizace: 24.04.2024 13:18
Liblice (Mělnicko) – V důležitých věcech v rámci V4 najdou nejvyšší armádní představitelé Maďarska, Polska, Slovenska a ČR vždy shodu bez ohledu na možné politické rozdíly. Novinářům to po dvoudenním jednání nejvyšších armádních představitelů v liblickém zámku řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Jednání bylo zároveň i zhodnocením českého předsednictví V4. Tématem byl také průběh konfliktu na Ukrajině, jeho vývoj a potřebné kroky k podpoře Ukrajiny, ale také koordinace v rámci aktivit EU a NATO.
Setkání náčelníků generálních štábů v liblickém zámku začalo v úterý. Maďarsko zastupoval Gábor Böröndi, Polsko Wieslaw Kukula a Slovensko Daniel Zmeko. Podle Řehky si také vyměňovaly pohledy na vývoj ruské hrozby, a to nejen aktivity v Evropě, ale také na africkém kontinentu. Spolupráce V4 na vojenské úrovni je podle něj živá, dává smysl a zahrnuje mnoho témat, které jako sousední státy musí země řešit. „My všichni, bez ohledu na různé možné politické rozdíly, jak to může vypadat navenek, my jako vojáci jsme zodpovědní za to, abychom poskytovali jasná vojenská doporučení politickým vedením našich zemí, a tudíž naše diskuse je velmi otevřená, velmi profesionální a ve velmi přátelském duchu,“ popsal Řehka.
Dodal, že když v alianci existuje informace, třeba nějaké hodnocení, které je klasifikováno jako tajné, tak samozřejmě k němu mají všichni členové NATO přístup. „Stejně tak je to v Evropské unii,“ doplnil Řehka.
Při jednáních V4 si také představitelé států procházejí agendu, která se pak řeší s vojenskými výbory na evropské a alianční úrovni, které budou zasedat začátkem května.
ČR nyní předsedá Visegrádské skupině, od července převezme předsednictví Polsko. První jednání zemí Visegrádské skupiny se uskutečnilo v roce 2005 v Budapešti. Do roku 2015 se země V4 scházely jednou ročně, od roku 2016 to bylo dvakrát za rok. Předsednictví jedné země trvá jeden rok.
Česká vláda na začátku března rozhodla, že se neuskuteční společné mezivládní konzultace se Slovenskem. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že vláda to nepovažuje za vhodné a že existují výrazné rozdíly v názorech na klíčová zahraničněpolitická témata. Česko a Slovensko se v zahraniční politice liší zejména v postoji k válce na Ukrajině. Zatímco Česká republika napadenou zemi podporuje i vojensky, Slovensko poskytovat materiál z armádních zásob nehodlá.
