Aktualizace: 29.04.2024 21:52
Praha – Filmový Dokument Django od režisérky Olgy Malířové Špátové vypráví o hudebních radostech i životních obtížích kapelníka skupiny Olympic Petra Jandy. Snímek s podtitulem Životní příběh Petra Jandy s bohatým využitím archivních záběrů ukazuje jeho lásku k hudbě i problémy, které ho provázely v muzikantském i soukromém životě. Film dnes tvůrci představili na slavnostní premiéře v pražském kině Lucerna. Do kin vstoupí 2. května, tedy v den Jandových 82. narozenin.
Dnešní slavnostní premiéra přilákala řadu hostů z různých oborů. Mimo jiných vedle současných i minulých členů Olympiku dorazili politik a spisovatel Michael Žantovský, právník Tomáš Sokol, zakladatel divadla Ungelt Milan Hein, bývalý manažer Olympiku Miloš Zapletal nebo hudebník Jiří Stivín.
Před začátkem promítání pro přítomné v kavárně kina Janda uspořádal krátký improvizovaný koncert, během kterého se k němu v písni Osmý den připojila i herečka Jiřina Bohdalová, která si před časem zahrála ve videoklipu Olympiku Nemám páru z alba Kaťata.
Dokument, který Špátová natáčela spolu s manželem, kameramanem Janem Malířem, zachycuje nejen příběh nejstarší české bigbítové kapely Olympic, ale i rodinné ztráty jejího kapelníka Jandy. Příběh režisérka vypráví prostřednictvím Jandových písní. „On (Janda) sám říká, že často skládal písně, když mu v životě o něco důležitého šlo. Ve filmu se jeho písněmi vyjadřuju k dramatickým událostem a zvratům v jeho životě,“ řekla.
Dokument si vyžádal 40 natáčecích a stovku dnů ve střižně. „Byly to krásné dva roky života, Petr (Janda) nás nikdy neodmítl, za svým životem si stojí. Vznikl tak dokument o frajerovi, který je receptem, jak být stále mladý,“ uvedla před uvedením filmu Špátová.
Janda se musel v životě poprat s mnoha ztrátami. S první ženou Janou se seznámil v polovině 60. let a v roce 1967 se jim narodil syn Petr, který v lednu 2001 zemřel na mozkový nádor. Deset let předtím Jana Jandová zemřela na rakovinu. Před časem Jandovi zemřel i bratr Jiří. Po smrti je i řada bývalých členů kapely, na které v dokumentu vzpomíná.
Špátová se nevyhýbá ani dvojímu ukončení činnosti kapely v letech 1973 a 1993 nebo kompromisům, které musela skupina uzavírat s komunistickým režimem. „Filmařsky i lidsky mě potěšilo, že bych se mohla věnovat příběhu o lásce k hudbě, o posedlosti a zápalu, o přátelství a lásce,“ podotkla.
V dokumentu je mimo jiné scéna na hřbitově u hrobu Jandova syna Petra, jejíž natáčení zpěvák odkládal. „Natáčeli jsme nakonec na hřbitově 15 minut a všem nám bylo těžko. Jsem za to Petrovi (Jandovi) moc vděčná, že nás vzal na pro něj tak citlivé místo, kam často chodí sám,“ uvedla Špátová.
První řadové album s názvem Želva vydal Olympic v roce 1968, zatím posledním studiovým počinem kapely je 23. album Kaťata z roku 2020. Olympic prodal přes tři miliony desek, řada z nich dosáhla zlatého či platinového ocenění. Kolem Jandy se během let postupně vystřídalo přes 20 muzikantů.
Špátová natočila tři desítky autorských filmů, za které získala ceny na domácích a zahraničních festivalech. Mezi nimi je množství snímků s hudební tematikou. Například celý rok strávila s Karlem Gottem při natáčení filmu Fenomén Gott u příležitosti jeho 70. narozenin. Jako kameramanka pracovala na filmech režisérky Olgy Sommerové Magický hlas rebelky o zpěvačce Martě Kubišové, Červená o operní pěvkyni Soně Červené, Lehce s životem se prát o Jiřím Suchém nebo na dokumentu Michael Kocáb – rocker versus politik.
