Aktual.: 24.08.2026 16:04
Praha – Podpora penzijního spoření pro mladé klienty zřejmě od příštího roku vzroste. Zároveň se sníží poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Počítá s tím návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření, který dnes schválila vláda. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Podle ministryně Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Návrh zákona o penzijním spoření sníží příjmy penzijním společnostem tak, že jim nebudou stačit ani na pokrytí základních nákladů, uvedl prezident Asociace penzijních společností Radek Moc.
„Vstup do penzijního spoření je dnes ryze dobrovolný. Naše opatření výrazně posílí motivaci klientů ke vstupu,“ uvedla Schillerová. Vyjádřila přesvědčení, že po schválení vládou najde návrh zákona širokou podporu koalice i opozice ve Sněmovně i v Senátu.
Po jednání vlády ministryně novinářům řekla, že bude usilovat o to, aby se Sněmovna začala návrhem zabývat v prvním čtení už v září. S opozicí o podpoře zákona zatím nejednala, připravuje ale odborný seminář i za účasti ekonomů z Akademie věd, na kterém bude chtít vysvětlit a zdůvodnit chystané změny.
Opoziční Piráti dnes zveřejnili vlastní návrhy změn, které budou chtít do vládní novely zapracovat. Místo zvýšení měsíčního státního příspěvku pro mladší klienty navrhují jednorázový vstupní příspěvek 20.000 korun pro lidi do 30 let a 10.000 korun pro lidi mezi 30 a 40 lety. Zároveň chtějí, aby zaměstnavatelé povinně přispívali zaměstnancům na spoření a aby klienti mohli bez penalizace přecházet mezi penzijním spořením a dlouhodobým investičním produktem (DIP).
Opoziční občanští demokraté se podle poslance Jiřího Havránka obávají to, že snížení poplatků může vést k potížím menších fondů a k oligopolizaci trhu. ODS předloží návrhy, aby penzijní fondy mohly vedle bydlení investovat také třeba do dopravní infrastruktury a do zdravotnických a sociálních zařízení, řekl dnes novinářům. Zabránilo by to podle Havránka odlivu části peněz do zahraničí.
Zákon předpokládá, že se pro klienty do 29 let zdvojnásobí státní podpora na 40 procent vložené částky při měsíční úložce mezi 500 a 1700 korunami. U vyšších úložek stát vyplácí maximální částku 340 korun. Zároveň by se u spoření založeného pro děti měl snížit limit pro přiznání státní podpory z 500 na 100 korun měsíčně. Náklady na úpravu státních příspěvků odhaduje ministerstvo na 1,1 až 1,6 miliardy korun ročně.
Spořící také budou moct do dosažení 36 let jednorázově vybrat z penzijního spoření třetinu svých úložek, aniž přijdou o státní příspěvky nebo budou muset částku dodatečně zdanit. Dosud byl takový výběr možný mezi 18. a 20. rokem klienta.
U spoření se bude nově využívat takzvaná strategie životního cyklu. Při ní se budou prostředky klientů do 50 let investovat zejména do akcií, které přinášejí vyšší zisk. Poté bude postupně růst podíl investic do konzervativnějších nástrojů, které jsou méně rizikové k výkyvům hodnoty. Tato strategie by měla zajistit významnější zhodnocení vložených peněz v úvodní etapě investování a jejich větší ochranu v době před výplatou naspořené částky.
Zákon dále snižuje poplatky odváděné penzijním společnostem u většiny typů fondů. Zruší se u nich poplatek za výkonnost a pro poplatek za správu se stanovuje strop 0,5 procenta. Jedinou výjimkou jsou alternativní fondy, kde se pravidla poplatků nemění.
Schválenou změnu zákona už dříve kritizovaly penzijní společnosti kvůli omezení poplatků u většiny typů penzijních fondů. Varovaly, že kvůli tomu budou muset omezovat distribuční kanály, což povede k úbytku nabírání nových klientů.
Schillerová dnes tento argument odmítla. S odkazem na údaje České národní banky řekla, že snížení poplatků neohrozí stabilitu penzijních společností. Zároveň připustila, že společnosti budou muset změnit svůj systém hospodaření. „I ony musí provést úspory, to je na nich. My chceme, aby co nejvíc peněz zůstalo lidem,“ řekla.
Zákon také navrhuje, aby do konce roku 2036 ukončily činnost transformované penzijní fondy, v nichž má stále prostředky zhruba 1,7 milionu lidí. Jejich nastavení, kdy musí v každém roce vykázat kladné zhodnocení prostředků, vede k příliš konzervativním investicím a malému celkovému zhodnocení peněz. Zbývající klienti v těchto fondech budou od roku 2037 automaticky převedeni do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření.
Schillerová uvedla, že v připomínkovém řízení diskutovalo ministerstvo financí se zaměstnavateli i o možnosti povinného nabízení penzijního spoření pro nové zaměstnance. „Obecně jsme se shodli, že by šlo o krok správným směrem, ale nepodařilo se nám zatím najít shodu na konkrétní podobě, proto toto opatření nenavrhujeme,“ řekla. Nevyloučila ale to, že by ve Sněmovně podpořila případný pozměňovací návrh v tomto smyslu.
Smlouvu o penzijním spoření má v současnosti podle ministerstva zhruba 3,9 milionu lidí. Penzijní společnosti spravují majetek v celkovém objemu 660 miliard korun.
Asociace: Zákon sníží příjmy penzijním společnostem tak, že jim nepokryjí náklady
Zákon o doplňkovém penzijním spoření sníží příjmy penzijním společnostem tak, že jim nebudou stačit ani na pokrytí základních nákladů, a už vůbec nebudou umožňovat rozvoj produktu. ČTK to dnes řekl prezident Asociace penzijních společností Radek Moc.
„Vláda posílá do Sněmovny velmi dobrou reformu, která se k lidem ale bohužel nedostane. Každý nový klient by pro penzijní společnosti při navrhovaném poplatkovém stropu generoval ztrátu. Pokud Sněmovna nereviduje poplatky, spadnou všechny pozitivní úpravy, které reforma obsahuje, pod stůl,“ uvedl Moc. Celkem 95 procent nových klientů je podle něj třeba aktivně získávat, ať už skrze síť prodejců nebo marketingem. Vládou navrhované příjmy ale ani provize prodejcům, ani náklady na marketing, nepokryjí. Místo nárůstu účastníků ve třetím pilíři tak budeme sledovat jejich úbytek, dodal.
Zrušení výkonnostních poplatků a plošné zastropování správy na 0,5 procenta ročně bude pro střadatele velkým benefitem, který jim v horizontu desítek let může skutečně přinést stovky tisíc až miliony korun navíc, uvedl analytik FinGO David Pacoň.
Návrh dále zvyšuje podporu penzijního spoření pro mladé klienty. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změny měly zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. „Vstup do penzijního spoření je dnes ryze dobrovolný. Naše opatření výrazně posílí motivaci klientů ke vstupu,“ uvedla. Vyjádřila přesvědčení, že po schválení vládou najde návrh zákona širokou podporu koalice i opozice ve Sněmovně i v Senátu.
Zákon předpokládá, že se pro klienty do 29 let zdvojnásobí státní podpora na 40 procent vložené částky při měsíční úložce mezi 500 a 1700 korunami. U vyšších úložek stát vyplácí maximální částku 340 korun. Zároveň by se u spoření založeného pro děti měl snížit limit pro přiznání státní podpory z 500 na 100 korun měsíčně. Náklady na úpravu státních příspěvků odhaduje ministerstvo na 1,1 až 1,6 miliardy korun ročně. Spořící také budou moct do dosažení 36 let jednorázově vybrat z penzijního spoření třetinu svých úložek, aniž by přišli o státní příspěvky nebo museli částku dodatečně zdanit. U spoření se bude nově využívat takzvaná strategie životního cyklu.
Pacoň hodnotí snížení věkové a finanční bariéry pro mladé lidi a děti pozitivně, i když možnost částečného výběru ve 36 letech bude vyžadovat velkou disciplínu, aby si klienti neodčerpávali kapitál předčasně.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}