Aktualizace: 1.05.2024 15:42
Praha – Anarchisté se dnes odpoledne vydali na prvomájový průvod centrem Prahy. Účastníci nejprve oslavili tradičním piknikem na Střeleckém ostrově Svátek práce. Následně jich několik stovek zamířilo pod červenočernými i duhovými vlajkami na Štvanici, na níž je čeká hudební produkce. Na Střelecký ostrov si anarchisté donesli občerstvení, posedávali a postávali na trávníku. Zájemci si mohli koupit také anarchistické tiskoviny.
Jeden z řečníků se v projevu věnoval práci, která je podle něj v kapitalistickém, socialistickém a „bolševickém“ pojetí jiná než v anarchistickém pojetí. „Anarchistický ideál práce je dost odlišný, nestojí na principech vykořisťování,“ uvedl. Anarchisté podle řečníka oslavují svobodnou práci, která „není otročinou“. „Odpor žije, boj pokračuje,“ skandovali pak účastníci akce.
Na pozvánce na anarchistický 1. máj se pořadatelé vymezili vůči nynější politické scéně. „Vládnout se nám tu pořád snaží asociální parta konzerv a technokratů, která jako by se snažila dohodit co nejvíc oveček konkurenčnímu hnutí jednoho muže,“ uvedli. O dalších stranách píšou jako o „okamurovských obchodnících se strachem“ a o „rudohnědých putinistech“. Zmínili také anarchistickou pomoc Ukrajině, kde „řádí imperiální vojska kremelského diktátora“, i podle nich stupňující se klimatickou krizi „umocněnou neschopností vlád postavit se zájmům kapitálu“.
Před anarchisty se na Střeleckém ostrově, na kterém se nachází pamětní deska k první dělnické oslavě 1. máje v Praze v roce 1890, střídali zástupci levicových stran. Dorazili sociální demokraté, komunisté i zástupci České suverenity sociální demokracie. Anarchisté položili k pamětní desce věnec.
Na prvomájovou akci KSČM v centru Prahy přišlo i několik odpůrců komunistů
Na dnešní prvomájovou akci KSČM na pražském Střeleckém ostrově přišlo i několik odpůrců komunistů. Zástupci obou táborů se dostávali do slovních konfliktů, které mírnili policisté. Komunističtí řečníci kritizovali v projevech kapitalismus i nynější koaliční vládu. Před komunisty uspořádali u desky připomínající první dělnickou oslavu 1. máje v Praze v roce 1890 shromáždění sociální demokraté a po nich dorazili představitelé České suverenity sociální demokracie.
Pražští občanští demokraté zorganizovali prvomájovou akci pojatou jako zábavní odpoledne pro celé rodiny na Kampě místo obvyklého Petřína, který obsadili Svobodní. ODS slavila zejména 20leté výročí vstupu Česka do Evropské unie, dorazili i někteří kandidáti koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) do Evropského parlamentu. Předseda pražské ODS Marek Benda a předsedkyně TOP Markéta Pekarová Adamová označili za klíčové volební téma obranu země a bezpečnost. Kandidáti pak nabádali k účasti v evropských volbách.
Na Kampě hrála živá hudba, stánkaři nabízeli různé pochutiny a pití, pro děti organizátoři připravili různé atrakce, například skákací hrad, a soutěže. Mezi účastníky procházela postarší žena, která držela transparent s nápisem „Slibovali hory doly, teď nás berou u huby. Co dokáže tato vláda, ani komunisti nesvedli“.
Na Střeleckém ostrově drželi někteří komunisté rudé vlajky s nápisem KSČM nebo vlajky českého mírového hnutí. Jejich kritici, kteří stáli opodál oddělení policisty, se naopak vybavili vlajkami Evropské unie, Severoatlantické aliance, Spojených států i Ukrajiny. Jeden z nich pouštěl prostřednictvím megafonu písničky, jako je Modlitba pro Martu nebo Dobře míněna rada, což u některých účastníků akce KSČM vyvolávalo značnou nelibost.
Předsedkyně pražské komunistické organizace Marta Semelová se ve vystoupení věnovala například stavu zdravotnictví nebo chudobě části obyvatel. „Senioři otáčejí každou korunu,“ řekla. Vládě vytkla Semelová například to, že podle ní chystá další zhoršování pracovních podmínek. Na shromáždění KSČM se přestavili i někteří kandidáti do Evropského parlamentu.
Na akci sociální demokracie lídr evropské kandidátní listiny SOCDEM Lubomír Zaorálek řekl, že největším problémem současnosti je sociální nejistota. Jde podle něho o největší téma sociální demokracie. Zaorálek podotkl, že evropským tématem je konkurenceschopnost, která ale podle něho může vést i k oslabování práv zaměstnanců. „Potřebujeme solidaritu, evropskou solidaritu,“ zdůraznil.
Sociální nerovnosti se v projevu u pamětní desky věnoval předseda České suverenity sociální demokracie Jiří Paroubek. V Česku je podle něho takového rozsahu, který není obvyklý ani ve vyspělých západních zemích. Socialisté se s takovým stavem podle Paroubka nemohou smířit.
Centrem Prahy prošel recesistický studentský průvod, zahájil Majáles
Centrem Prahy dnes prošel recesistický průvod několika desítek studentů, kteří zahájili dvanáctý ročník Studentského Majálesu. Jednodenní festival vyvrcholí odpoledne v Kampusu Hybernská, kde návštěvníkům nabídne průřez umělecké tvorby studentů od hudby po divadlo, prezentaci studentských spolků či neziskových organizací a také diskuse o aktuálních tématech.
Průvod mladých lidí ve veselých kostýmech vyšel z Kampy asi hodinu před polednem. Cestu hlavně zpočátku komplikoval silný vítr, a to především dvěma studentům v čele průvodu, kteří nesli velký transparent. Lidé v průvodu si zpívali, provolávali vtipná hesla a podporovali své kandidáty na krále či královnu Majálesu. Na tramvajové zastávce Újezd se například pochod prohlásil za tramvaj s číslem 22,5 a začal požadovat tramvaje do všech škol.
Při pochodu dělali studenti zastávky, při nichž se kandidáti na královskou pozici utkávali v disciplínách. Například na náměstí Václava Havla u Národního divadla museli uchazeči spolu s družinami vytvořit „živou sochu“ představující jednu ze stanic pražského metra, a to u příležitosti 50. výročí otevření první stanice metra. Studenti tak vytvořili sousoší představující Muzeum či Invalidovnu, největší ohlas však sklidilo hejno kačerů symbolizující Kačerov.
Kořeny studentské slavnosti majálesu sahají až do 15. století. Původně to byly výlety studentů s učiteli do přírody se zpěvem, recitací a divadlem. Od 19. století majáles získal podobu karnevalového a recesistického průvodu s volbou krále.
Tradice v Česku ochabovala po druhé světové válce, komunisté se v poválečných letech snažili studentské slavnosti proměnit v organizovanou svazáckou manifestaci po vzoru prvomájových politických průvodů. Původní duch akce se postupně navracel po pádu Stalinova kultu v roce 1956. Oficiálně byly slavnosti povoleny v roce 1964. O rok později se v Praze uskutečnila zřejmě nejznámější majálesová slavnost, když byl králem zvolen americký básník a představitel beatnického hnutí Allen Ginsberg. Tradici majálesů přerušila normalizace, studenti akce obnovili v roce 1990.
