Důvěra v ekonomiku v ČR v srpnu meziměsíčně klesla, snížila se u spotřebitelů

„Srpnová důvěra podnikatelů se udržela na úrovni svého dlouhodobého průměru především díky očekávanému zvýšení výroby v průmyslu a v menší míře také předpokládanému růstu poptávky ve vybraných odvětvích služeb,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Důvěra podnikatelů v ekonomiku se v srpnu mírně zvýšila pouze v odvětví průmyslu, a to o 0,3 bodu na 98,1 bodu. V obchodě se meziměsíčně snížila o 1,1 bodu na 92,2 bodu, ve stavebnictví klesla o 0,6 bodu na 112,6 bodu a ve vybraných službách o 0,2 bodu na 102,2 bodu.

Za srpnovým snížením spotřebitelské důvěry podle statistiků stojí, podobně jako v předchozím měsíci, především rostoucí obavy respondentů ze zhoršení celkové ekonomické situace v Česku. „Ty byly v srpnu navíc umocněny zvýšenou nejistotou domácností ohledně jejich finanční situace a obavami z dalšího růstu cen,“ sdělila Anastasija Neradová z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.

V meziročním srovnání celková důvěra v hospodářství v srpnu rovněž klesla o 0,6 bodu. U podnikatelů byla nižší o 1,3 bodu, naopak u spotřebitelů v porovnání s loňským srpnem stoupla o 3,4 bodu.

Analytici: Zhoršení důvěry v ekonomiku souvisí s pokračováním konfliktu v Íránu

Srpnový pokles důvěry v českou ekonomiku bodu souvisí s pokračujícím konfliktem na Blízkém východě, který se projevuje inflačními tlaky. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Podle nich ale zatím není důvod ke zhoršení ekonomického výhledu. Předpokládají, že český hrubý domácí produkt (HDP) letos vzroste zhruba o dvě procenta.

„Důvěra v domácí ekonomiku se v srpnu snížila, především kvůli zhoršení nálady spotřebitelů. Pokles zaznamenala také většina podnikatelských odvětví, když výjimkou byl jen průmysl. Tento vývoj lze podle mě vysvětlit tím, že červencová data zachycovala nová geopolitická a energetická rizika jen omezeně, zatímco v srpnu se již projevila výrazněji,“ uvedl hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák. 

„Přestože důvěra podnikatelů v ekonomiku je stabilní, oproti červencovému růstu můžeme nyní sledovat mírné rozpaky a nejistotu, které mohou souviset s nejasnými plány současné vlády, stejně jako s nevyzpytatelným geopolitickým vývojem v globálním hledisku,“ uvedl Jan Slabý z poradenské společnosti Ecovis. „Ukázkou těžko předvídatelného vývoje může být vývoj ve stavebnictví, kde důvěra v červenci výrazně posílila pravděpodobně i díky schválení novely stavebního zákona Sněmovnou, nyní je ovšem opět důvěra nižší a další vývoj novely po jejím vrácení Senátem nejistý,“ dodal.

Podle hlavního ekonoma Investiky Víta Hradila je výrazný pokles spotřebitelské důvěry překvapivý. „Přičíst jej patrně lze opětovné eskalaci konfliktu v Íránu a s ní spojenými inflačními tlaky. Ty se obratem projevily na čerpacích stanicích a zdá se, že Češi poněkud ztratili víru, že se jedná o krátkodobý fenomén,“ uvedl.

„Během podzimu očekáváme další mírný pokles a stagnaci, a to zejména v souvislosti s pokračujícím konfliktem na Blízkém východě a jeho dopady na reálnou ekonomiku. V meziročním srovnání pravděpodobně index bude na nižších úrovních, protože loni v říjnu dosáhl nejvyšší úrovně v pocovidovém období,“ uvedl hlavní finanční analytik Provident Financial Petr Javůrek.

Analytici ale zatím nezhoršují odhad vývoje ekonomiky, přestože spotřeba domácností patří k jejím hlavním letošním tahounům. „Srpnový ekonomický sentiment se mírně zhoršil a dostal se lehce pod letošní průměr. Stále však odpovídá spíše scénáři pozvolného oživování české ekonomiky než jejímu výraznějšímu ochlazení,“ uzavřel hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}