Sonda Mars Express krou kolem Marsu ji od roku 2003 a za tu dobu uinila mnoho zajmavch objev. Pomohla napklad najt hluboko pod povrchem Marsu velk soln jezero (nebo vrstvu kalu) a loni dokonce zadila prvn pm penos z jin planety.
Nyn si na sv konto pipsala dal zajmav objev, i spe snmek. Je na nm vidt npadn strukturovanou oblast, kter je zsti obklopena nm, co vypad jako hemc se pavouci. Samotn Evropsk vesmrn agentura (ESA), kter sondu spolu s ruskm Roskosmosem vyslala a provozuje j, fotografii popsala Mars Express zaznamenal stopy pavouk v marsovskm mst Ink.
Zbr zachycuje jin polrn oblast Marsu, a byl zachycen stereokamerou s vysokm rozlienm (HRSC) 27. nora 2024, kdy sonda Mars Express snmala planetu bhem obhu s poadovm slem 25 449. Prv ony tmav skvrny na snmku jsou lhn pavouk rozesetch po tto oblasti. Vzhledem k tomu e rozlien snmk je 15 metr na jeden zobrazovac bod (pixel), museli by bt takov pavouci opravdu gigantit s velikost destek a stovek metr.
Snmek sti Marsu ukazuje vyvenou s linernch, mkovitch heben a stn znm jako Inca City a roztrouen tmav skvrny, kter naznauj ptomnost prvk znmch jako pavouci.
Pravda o tom, jak tyto pavouci vznikaj, je vak mnohem prozaitj. Kdy se plynn oxid uhliit zaheje na slunenm svtle, me na nkterch mstech prorazit plochu nadlonho suchho ledu, i chcete-li tuhho oxidu uhliitho, co se nkdy oznauje jako maransk gejzry. Tm se v ledu vytvo rozvtven rhy a protoe se tento plyn promch s tmavm prachem, kter spolu s nm pronikne na povrch, vytvo se ony tmav skvrny. Zpravidla vznikaj, kdy na marsovskou jin polokouli doraz jaro a slunce zane zahvat onu zmraenou vrstvu, piem se teplo nahromad na dn vrstev.
Nen to poprv, co vdci pozoruj tento kaz a nazvaj ho pavouky. Zachytila je ji dve napklad jin evropsk sonda ExoMars Trace Gas Orbiter (TGO). Jej zbry ukazovaly tyto vzory ve zetelnj podob.
Vsek povrchu Marsu pozen sondou Trace Gas Orbiter, kter je soust mise ExoMars. Vpravo fotografie zachycuje st erodovan krterov pnve a tmav skvrny s ponky, kter npadn pipomnaj pavouky.
Na druhou stranu obrzky sondy Mars Express ukazuj tmav skvrny na povrchu, zatmco TGO zachycuje tak pavuinovit kanly, kter jsou vyezny do suchho ledu pod povrchem.
Ruiny msta na Marsu?
Zatmco u pavouk si jsou vdci jisti jejich pvodem, ponkud zhadn pravideln tvary marsovskho msta Ink jasnmu vysvtlen zatm odolvaj, ale o nzvu maj jasno.
Dvod tohoto nzvu nen dnou zhadou, linern, tm geometrick s heben pipomn inck ruiny. Msto Ink, znm spe jako Angustus Labyrinthus, bylo objeveno v roce 1972 sondou NASA Mariner 9, vysvtluj odbornci z ESA.
Podle odbornk z ESA se msto nachz uvnit velkho krteru, kter vznikl nrazem horniny z vesmru do povrchu planety. Tento nraz pravdpodobn zpsobil, e se na okoln planin vytvoili zlomy, kter byly nsledn vyplnny stoupajc lvou a od t doby asem erodovaly.
Snmek sti Marsu ukazuje vyvenou s linernch, mkovitch heben a stn znm jako Inca City a roztrouen tmav skvrny, kter naznauj ptomnost prvk znmch jako pavouci.
Jisti si ale nejsou a tak to, jak tvary vznikly, zatm nen pesn objasnno. Nkte vdci si toti mysl, e za vznikem tchto tvar me bt promna psench dun v kmen v dlouhm asovm obdob. Tuto teorii podporuje fakt, e smrem ke stedn sti se krajina ponkud mn, velk obl a ovln vry vytvej efekt pipomnajc mramor. Pedpokld se, e k tomuto efektu dochz pi opoteben vrstevnatch usazenin v prbhu asu.
Nebo by hebeny mohly bt eskery, klikat struktury souvisejc s ledovci, uzavraj pbh jedn z pravdpodobnch variant vzniku Inca City lid z ESA.
