esku se vstup do Evropsk unie vyplc. Celkov se nae ivotn rove piblila k rovni zpadn Evropy. Za dobu naeho lenstv v EU vzrostlo bohatstv prmrnho echa o vce ne 40 %, a to ze 480 tisc korun v roce 2024 na 675 tisc korun v roce 2023.
erpme vc, ne kolik do EU pispvme
Z rozpotu EU zskvme v prmru 100 a 150 miliard korun ron. Nae pspvky do rozpotu EU pitom dosahuj 50 a 70 miliard korun. Kad rok tak m esko dky rozpotu EU k dispozici piblin 70 miliard korun. To je vc, ne kolik in ron rozpoet vtiny naich ministerstev.
Od roku 2004 jsme celkem z evropskch penz zskali pes jeden bilion korun. Dv tetiny tchto penz byly vyuity na rozvoj jednotlivch region. Piblin tvrtina rozpotu je smovna na spolenou zemdlskou politiky a zbytek tvo penze na centrln zen programy, napklad program pro vdu a inovace, pibliuje analytik esk spoitelny Petr Zahradnk.
I dky tmto financm se esku da rst. Loni doshl hrub domc produkt na obyvatele (HDP) v parit kupn sly 91 procent evropskho prmru, zatmco pi vstupu to bylo 80 procent. Jsme zkrtka bohat a nrst bohatstv by se ml promtnout do ivotn rovn. Neplat to ale pro vechny regiony. Rozdly zanaj bt znan a pro domcnosti v chudch regionech nen ve zalit sluncem.
Rozdlnost ivota v regionech
Tahounem esk ekonomiky je Praha, kter se svou ekonomickou rovn vzdaluje ostatnm regionm a zrove zvyuje prmr cel republiky. Celkov se esko sice pibliuje k prmrn ivotn rovni EU, nicmn nkter regiony se spe vzdaluj. Konkrtn v Karlovarskm a steckm kraji ivotn rove od vstupu do EU rostla pomaleji ne ve zbvajcch krajch i vi prmru EU. Nejvce mezi eskmi regiony vzrostla ivotn rove v Jihomoravskm kraji, k hlavn ekonom esk spoitelny David Navrtil.
A pro se da prv i Jihomoravskmu kraji vetn moravsk metropole Brno? Dvodem me bt zvyovn podl sektoru slueb a obchodu, zejmna v elektrotechnickm a IT. Pisplo k tomu vznamn vyuit penz z evropskch fond, kter smovaly do podpory vysokch kol, vdy a vzkumu, poznamenv analytika Helena Horsk, vedouc oddlen vzkumu Raiffeisenbank. Naopak dvodem, pro zaostv napklad karlovarsk region je, e se nepodailo vyut evropsk fondy a dobudovat modern silnin infrastrukturu, kter je nezbytn pro ekonomick rst.
Dobr zprva ale je, e vstupem do EU se v esku tm o polovinu snila mra chudoby, a to z dvaceti procent na rove okolo 11 procent. Jde asi o 750 tisc lid. I k tomuto pozitivnmu vvoji pisplo erpn evropskch fond. A to zejmna dky projektm zamenm na koordinaci prce v sociln vylouench lokalitch, podpoe socilnho podnikn a zvyovn kapacity slueb a sociln prce, uvd analza esk spoitelny.
Trh prce s nzkou nezamstnanost
Dal dobr zprva je, e kdo chce pracovat, prci si najde. esko m dlouhodob nejni mru nezamstnanosti v EU. Ta se od vstupu do EU snila z esti procent pod ti procenta, a od roku 2016 je dokonce nejni v cel EU. Nzk nezamstnanost tak pispv k vkonu cel ekonomiky a et veejn finann prostedky, kter by bylo nutn erpat na podporu zamstnanch lid.
Problm ale je, e chyb ada specialist. Dolo toti k odlivu mozk, odbornk i emeslnk, protoe se echm otevela ada zajmavch pracovnch pleitost v zahrani. Od roku 2004 se poet lid, kte ij a pracuj mimo eskou republiku, zdvojnsobil na tm 152. Pravideln do ciziny dojd za prac pes 56 tisc ech. Nejvc do Nmecka, Rakouska, Nizozemska a na Slovensko.
Vznamnm aspektem trhu prce jsou neobsazen pozice. V roce 2023 odelo do pedasn penze kvli vhodnmu propotu pes 99 tisc lid. Na trhu prce je 270 tisc setrvale neobsazench pozic. Trh prce tak bez zavhn mohl absorbovat 120 tisc uprchlk z Ukrajiny, uvd analza Raiffeisenbank. Dky zamstnvn Ukrajinc tak sttn kasa inkasuje vc penz na danch a vc se pln i dchodov kasa.
Levn esko minulost
Rychl ekonomick rst vedl k tomu, e ei zaali vc utrcet. Prmrn spoteba domcnost se zvila o 22 %, tedy z 248,5 tisce korun v roce 2004 na 302 tisc korun v roce 2023. Rostla tak i cenov hladina, v letech 2004 a 2022 se zvedla z 55 % na 81 % prmru EU. rove mezd vak u ns stle dosahuje pouhch 60 % prmru EU. A to navzdory pomrn rychlmu nrstu nominlnch mezd, uvd analza esk spoitelny.
Nominln mzdy toti zaala sret rostouc inflace. Reln jsme si mohli za vplatu i plat koupit mn. Od roku 2019 se v esku zved cenov hladina vraznji ne ve vtin evropskch zem.
eskm domcnostem se tak vyplc jezdit za nkupy do phraninch oblast a o to mn pak inkasuje esk stt na DPH a spotebn dani. Pokud zohlednme nejen silnj korunu, ale i nedvno vjimen vysokou inflaci, kupn sla eskch domcnost se na zahraninch trzch od roku 2004 zvila o 59 %, pibliuje Helena Horsk, vedouc oddlen vzkumu Raiffeisenbank.
Online nkupy a bankovn sluby
Nauili jsme se hledat levnj zbo i na internetu, a to i mimo domc trh. Pispla k tomu pandemie, kdy byla vtina kamennch obchod zaven. Podle dat Asociace pr elektronickou komerci doshl internetov obchod v esk republice nejvtho obratu prv v letech 2020 a 2022, kdy peshl hodnotu 200 miliard korun ron. V roce 2013 pitom ron obrat dosahoval mn ne 60 miliard korun. K. Za poslednch 10 let se tak velikost elektronickho trhu v esku zvila tm tynsobn.
Pisply k tomu i monosti elektronickho placen. Banky toti bhem 20 let zaaly mezi sebou vrazn konkurovat a pedhnt se s novinkami vetn rozvoje mobilnho bankovnictv a internetovho bankovnictv. Konkurenn boj a medializace vysokch bankovnch poplatk donutila banky zlevovat i bankovn sluby a nabzet bezplatn bn ty. ei se toti bhem dvou dekd nauili dt jasn najevo, e si um spotat a porovnat, jakou bankovn nabdku m smysl vyut.
Podl vnos z poplatk a proviz na provoznm zisku bank se od svho 30% maxima v roce 2004 snil v dsledku zosten konkurennho prosted na aktulnch 16,8%, pibliuje Helena Horsk.
V nedobrch asech zaveme penenky
ei pat mezi nrody, kter zanaj nejvce spoit v dob kriz a zstvaj opatrn, i kdy se situace zdaleka nevyvj tak nepzniv. Jinmi slovy: Kdy pijde problm, zaveme penenky, etme a neutrcme. spory domcnost a firem nabobtnaly na konci roku 2023 do ve 454 miliard korun, k Horsk. Nzk spoteba tak brzdila rst na ekonomiky.
U se ale karta zan obracet. esk ekonomika je opt na cest k rstu. Potvrzuj to pedbn daje, kter na konci letonho dubna zveejnil esk statistick ad. V prvn tvrtlet 2024 vzrostla esk ekonomika o 0,5 %.
Prvotn odhad rstu eskho hospodstv na zatku tohoto roku ukazuje, e nejhor je za nmi. Skokov zdraovn je u konce, inflace klesla k cli NB, co zvyuje dvru spotebitel v tuzemskou ekonomiku. Strach domcnost z dalho rstu cen a dopad konsolidanho balku na rodinn rozpoty pominul, k analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
Zrove ei konen pociuj rst relnch mezd ve svch penenkch a dky tomu ve vt me utrcej nejen za nezbytn, ale i za zbytn zbo. Spoteba domcnost bude v prbhu celho roku zkladnm stavebnm kamenem rstu esk ekonomiky, kter pro cel leton rok oekvme ve vi 1,5 %, pedpokld Kron.
U se nespolhme na sttn dchod
I kdy zanme konen opt utrcet a rozhbvat ekonomiku, jsme jednoznan spoiv nrod. Celkem 45 % sv hotovost stle drme na bnch a spoicch tech i termnovanch vkladech. Doporuenm odbornk, e m smysl investovat a szet i na odvnj strategie, abychom si zajistili slunou ivotn rove i v penzi, vak zan slyet stle vc ech. A to je dal dobr zprva.
Nahrvaj tomu nepzniv demografick trendy. Bez dchodov reformy je toti esk prbn dchodov systm neudriteln. Nvrh, na nm se vlda shodla, pot mimo jin se zvyovnm dchodovho vku nad 65 let podle prodluovn doby doit.
Po 20 letech lenstv v Evropsk unii se tak zan ve veejnm prostoru vce diskutovat, zda m i nem smysl opustit eskou korunu a pejt na euro. Odmta eura je zatm vtina. Argumentuj napklad tm, e s pijetm eura dojde ke zdraovn, e ztrtou koruny pijdeme o nrodn symbol, e na euro jet nen sprvn chvle. Zan se nicmn prosazovat nzor, e jde pedevm o politick rozhodnut.