Aktualizace: 3.06.2024 11:27
Postoloprty (Lounsko) – Zhruba dvě desítky studentů a několik dospělých se dnes dopoledne vypravilo z Postoloprt do Žatce na Lounsku, aby připomněli masakr německy mluvícího obyvatelstva na přelomu května a června 1945. Iniciátor vzpomínkové výpravy Petr Zemánek rozdal účastníkům kartičky, kam si napsali jména obětí a připevnili si je na viditelné místo. Žatecký okrašlovací kolektiv v 17:30 na třetí ročník připomínkového pochodu naváže pietním shromážděním na náměstí Svobody.
Někteří studenti se osmnáctikilometrového pochodu letos účastnili i podruhé či potřetí. „Jsme tady na základě příběhu našeho pana profesora, který tady byl na vojně v postoloprtských kasárnách a i 40 let potom, co se tady odehrál jeden z největších poválečných masakrů v Evropě, tak se tady vyhrabávaly lidské kosti,“ řekl ČTK student třetího ročníku Gymnázia Jana Keplera v Praze Vojtěch Michalák. Doplnil, že se na organizaci pochodu sám podílel například propagací. Podruhé se letos pochodu účastnila gymnazistka Šárka Morávková, která loni napočítala zhruba 100 studentů. K pochodu se nicméně mohl připojit kdokoli z veřejnosti. Michalek podotkl, že vzhledem k časovému harmonogramu je pochod vhodnější spíš pro žáky a studenty, na pietním setkání v Žatci očekává mimo jiné účast místních pamětníků.
Část gymnazistů dorazila z Kadaně na Chomutovsku. Jejich učitelka jim možnost účasti nabídla, bylo na nich, zda se budou chtít účastnit. „Je to strašně důležité o tom mluvit. Učila jsem na gymnáziu v Podbořanech, kde došlo také k masakru a moc se to tam nepřipomínalo a spíš to bylo tabuizované,“ řekla ČTK Marcela Svejkovská, jež učí dějepis a češtinu. Podle ní si studenti osobní účastí lépe uvědomí historii své krajiny. Studenti si mohli vybrat jména obětí sami. Jedna ze studentek uvedla, že se rozhodla na základě podobnosti se svým příjmení.
Při masakru sudetských Němců v bažantnici v Postoloprtech na Lounsku 4. června 1945 bylo bez soudu či možnosti obhajoby postříleno a na různých místech pohřbeno v masových hrobech nejméně 763 německy mluvících obyvatel regionu. Do roku 1989 oficiální propaganda tehdejšího Československa zakazovala o události cokoli publikovat. Zemánek ČTK řekl, že v době, kdy byl na vojně, netušil, že se na Lounsku takový masakr odehrál. Informace se k němu dostávaly postupně. Se skupinou dalších iniciátorů umístili v Levonicích kříž. „To bylo na místě, kde byly dva vykopané hroby v roce 1947,“ uvedl Zemánek a dodal, že tím přitáhli pozornost části veřejnosti.
Radnice podle Zemánka odmítla umístit ve městě ceduli týkající se místa, kde se masakr stal. „Mě to do určité míry vyprovokovalo, protože ti mladí věděli víc, než připouštěla postoloprtská radnice,“ uvedl Zemánek. Starosta města Zdeněk Pištora (nez.) ČTK řekl, že radnice masakr odsoudila a ve městě ho připomíná pamětní deska. Původní návrh textu ‚Obětem postoloprtského masakru z roku 1945‘ však nakonec nahradil ‚Všem nevinným obětem postoloprtských událostí května a června 1945.‘