Aktualizace: 13.06.2024 16:17
Praha – Investorem, který koupí Liberty Ostrava, musí být velká průmyslová společnost s dostatečným kapitálem a zkušenostmi v oboru. Vstup hutě do insolvence je pro podnik velmi nepříjemný a její osud bez vstupu velkého investora nejistý. Nelze tedy vyloučit ani kompletní uzavření provozu. Uvedli to analytici, které dnes oslovila ČTK.
Podle nich by mezi hlavními zájemci mohly být například Třinecké železárny podnikatele Tomáše Chrenka nebo skupina Pavla Tykače. Nepříliš pravděpodobný by byl vstup Daniela Křetinského, který nedávno koupil ocelárnu ThyssenKrupp v Německu. Dříve se spekulovalo, že by zájemcem mohla být také CE Industries. Mluvčí společnosti Andrej Čírtek ale vyloučil, že by průmyslový holding Jaroslava Strnada byla firmou, se kterou vláda o převzetí hutě v současnosti jedná.
„Ideální zájemce je velká průmyslová firma, která využívá ocel, má vysoké zisky a má vysokou bonitu u bank. Pro nákup bude pravděpodobně využívat i bankovní financování,“ řekl analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. Evropský trh s ocelí není aktuálně v dobré kondici, takže případný zájemce bude chtít co nejnižší cenu, uvedl. Po technologické stránce je ale podnik podle něj v dobrém stavu.
Pro podnik typu Liberty Ostrava je podle datového analytika společnosti Datarun Petra Bartoně potřeba vytvořit celkový plán slučitelný s novou pozicí evropské metalurgie na světových trzích, což zvládne jen větší investor. Ten by pak měl mít reálné zkušenosti s výrobou v podobném odvětí.
„Vzhledem k tomu, jaké obří investice do energetické změny teď čekají celou Evropu, a vzhledem k tomu, že všechny tyto investice téměř všechny spotřebují obří objemy kovů, je tu možnost zdravé poptávky po produktech Liberty na mnoho příštích let, možná dekád. Jen je potřeba trochu zmodernizovat škálu produktů a flexibilitu ve výrobě,“ dodal Bartoň.
Investice do toho, aby se Liberty Ostrava opět dostala do běžného a funkčního stavu lze podle analytiků v současnosti odhadovat na několik miliard korun. „Pokud vyjdeme ze sanačního plánu, který byl základem snahy o preventivní restrukturalizaci, investor měl podniku poskytnout související injekci za bezmála čtyři miliardy korun. Ovšem sanace počítala také s citelnou úsporou na mzdových nákladech, což by se zřejmě neobešlo bez výraznější redukce početního stavu zaměstnanců,“ řekl analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Insolvenční návrh na sebe podala sama firma. Uvedla v něm, že je v platební neschopnosti a její nesplatitelné závazky převyšující pět miliard korun po lhůtě splatnost. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že vláda je v kontaktu s významným českým investorem, jenž zvažuje vstup do hutní společnosti Liberty Ostrava. Cílem je podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) najít pro Liberty Ostrava takového investora, který zachová část výroby a udrží v huti velkou část zaměstnanců.
Síkela: Vláda chce pro Liberty investora, který udrží výrobu a zaměstnance
Cílem vlády je najít pro firmu Liberty Ostrava takového investora, který zachová část výroby a udrží v huti velkou část zaměstnanců. ČTK to dnes na sněmu Hospodářské komory řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Vláda je podle něj v kontaktu s takovým investorem, k dosažení dohody je ale potřeba ujít ještě velký kus cesty. Už v únoru se v mediích spekulovalo o tom, že by huť koupil miliardář Jaroslav Strnad z průmyslové firmy CE Industries a zakladatel zbrojovky Czechoslovak Group (CSG). Mluvčí obou společností Andrej Čírtek ale na dotaz ČTK uvedl, že CE Industries není onou firmou, se kterou je vláda kvůli Liberty Ostrava nyní v kontaktu. Podle sociálního geografa není zachování původního rozsahu výroby v huti Liberty Ostrava příliš reálné. Investor si ponechá jen životaschopné části, řekl ČTK.
Hutní podnik Liberty Ostrava, který má zhruba 5000 zaměstnanců, na sebe podal insolvenční návrh. Závazky, které nedokáže plnit, dosahují pěti miliard korun. Síkela řekl, že takový vývoj předpokládal. Podotkl, že ho překvapilo dřívější rozhodnutí soudu dát huti ochranu před věřiteli.
„Do určité míry ten proces otvírá nové možnosti. Otvírá možnosti vstupu nového investora do té firmy, který by se mohl chovat zodpovědněji,“ řekl Síkela k zahájení insolvence. Stát bude své zájmy uplatňovat prostřednictvím pohledávky, kterou má za hutí státní pojišťovna EGAP.
„Je pro nás prioritním úkolem se postarat o zaměstnance Liberty, na tom pracuje krajský úřad práce,“ řekl Síkela. Podle něj se podařilo zajistit novou práci zhruba tisícovce zaměstnanců, kteří zatím z Liberty odešli. „O to důležitější je najít takového investora, který by zachoval část výroby a zachoval i velkou část stávajících zaměstnanců. To je naše snaha,“ dodal ministr.
V souvislosti s insolvencí Liberty Ostrava Síkela zmínil, že je třeba se věnovat rozvoji nových projektů v regionu, které přinášejí moderní technologie. „Za předpokladu určité rekvalifikace by daly i úplně nové příležitosti a perspektivy těm zaměstnancům,“ uvedl ministr. V Dolní Lutyni na Karvinsku má zahraniční investor zájem o vybudování továrny na baterie do elektromobilů, takzvanou gigafactory. Podle informací v médiích by mělo jít o jihokorejský Samsung. Obyvatelé Lutyně nicméně v místním referendu o víkendu hlasovali proti vzniku továrny.
O tom, že by Liberty Ostrava mohla koupit Strnadova CE Industries, se spekulovalo už letos v únoru. Analytici, které ČTK tehdy oslovila, se domnívali, že nákup hutě by mohl být pro společnost strategickou investicí do budoucna, kdy by napjatá geopolitická situace mohla vyústit ve větší investice do zbrojního průmyslu. Investice by také mohla rozrůznit portfolio holdingu v době ekonomických výkyvů. Investorem, se kterým je vláda v kontaktu, ale CE Industries není. Společnost podle Čírtka situaci okolo hutě sleduje, k případné roli v pomoci Liberty Ostrava se ale zatím nechtěla vyjadřovat.
Insolvenční řízení s hutí zahájil Krajský soud v Ostravě. Liberty v insolvenčním návrhu uvedla, že má téměř 5000 zaměstnanců. Převážná část z nich je od prosince doma. Před věřiteli dosud firmu chránilo moratorium vyhlášené soudem a huť chystala preventivní restrukturalizaci. Ve středu ale Liberty oznámila, že od ní ustupuje, požádá soud o reorganizaci podle insolvenčního zákona a zahajuje kroky směřující k prodeji ostravských provozů.
Ostravská huť patří od roku 2019 Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty. Už delší dobu má potíže platit závazky a od prosince, kdy jí firma Tameh Czech zastavila dodávky energií, většina jejích provozů stojí. Převážná část zaměstnanců je od té doby doma. Před věřiteli, kterých je okolo 1300, chrání huť moratorium vyhlášené soudem. Liberty už dříve uvedla, že ke konci února eviduje celkové závazky zhruba za 16,4 miliardy korun.
Sociální geograf: Šance na oživení huti jako celku není příliš reálná
Zachování původního rozsahu výroby v huti Liberty Ostrava není příliš reálné. Pokud by o firmu projevil zájem investor, s největší pravděpodobností by se zaměřil pouze na rozvoj životaschopných částí podniku. ČTK to dnes řekl Ondřej Slach z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
„Standardní převzetí je takové, že si vezmete, co funguje a na to se soustředíte a co nefunguje, to utlumíte,“ řekl Slach. V případě ostravské huti podle něj existují provozy, které jsou profitabilní, je to především druhovýroba.
„V rámci Liberty je potřeba rozdělit prvovýrobu, což je ta hutní výroba, vysoké pece a vůbec výroba surového železa a oceli a pak je to druhotné zpracování, to je válcování, ingoty a další věci. Scénář, že by to skončilo úplně, si myslím, že není příliš realistický. Spíše si myslím, že je poměrně pravděpodobné, že prvovýroba se asi už nerozjede. Na druhou stranu druhovýroba může být z části zachována a nabízí se podobný scénář jako s Vítkovicemi, že se z toho vyzobou aktivity, které mají perspektivu ziskovosti a ty poběží dál,“ míní Slach.
Za pravděpodobnější považuje příchod investora než to, že by se s nastalou situací vypořádal současný majitel. „První varianta je, že Liberty sama začne nějakým způsobem proces restrukturalizace, ale to nebyli schopni po poměrně dlouhou dobu. Myslím si, že nemají potřebné finanční kapacity, protože i redukce stojí peníze, to je potřeba říct,“ podotkl Slach.
Případný investor podle něj bude postupovat pragmaticky. „Bude hledat způsoby a cesty, jak optimalizovat portfolium výroby a zachovat to, co je nějakým způsobem ziskové. Investor nemůže dát bianco šek, říct, že to převezme se vším a slíbí zachování výroby v původním rozsahu. Třeba takový investor je, ale přiznám se, že při současné situaci ocelářství v Evropě nevím, kdo by byl schopen se toho takto ujmout,“ řekl Slach.
Za problém Liberty vnímá to, že má ne úplně optimální portfolio. „Produkují poměrně hodně pro stavebnictví a ten trh je poměrně dost cyklický. Momentálně se na tom trhu v podstatě nic moc neděje, respektive stagnuje. Mimochodem proto čekali, jestli se nezvýší poptávka a tím pádem by byli schopni něco nastartovat, ale ta poptávka je prozatím velmi slabá. To, že nějakou dobu nevyráběli, ten trh skoro nepoznal. Byli nahrazeni v podstatě jinými dodavateli,“ řekl Slach. Oživení trhu ve stavebnictví a stavební oceli navíc v krátké době nelze očekávat, období růstu bylo v letech 2021 a 2022. „Oni jsou na počátku toho řetězce, jsou vázáni na poptávku v jiných sektorech a jsou těžko sami schopni indukovat poptávku,“ vysvětlil Slach.
Dodal, že ze současných zhruba 5000 zaměstnanců jich na prvovýrobu i druhovýrobu připadá zhruba stejný počet. Při vstupu investora by tak o práci přišli především lidé z prvovýroby a některá místa v druhovýrobě by mohla být redukována. Někteří zaměstnanci podniku jsou navíc velmi úzce specializovaní, což může znamenat problém při přechodu na jinou pracovní pozici.
„Úplně jednoduchý ten přechod na jiné pozice nebude. Mzdová hladina, která byla v Liberty, byla relativně slušně nastavená. Pozice, které jsou k dispozici v rámci regionu tak s tou kvalifikací, kterou mají, ta mzda stejná nebude. Pokles úrovně tam bude,“ řekl Slach.
Na druhou stranu ale kraj už obdobné situace zažil. „Tady hodně záleží, jak se k tomu postaví kraj i stát a zda vytvoří nějaké záchytné síto, aby ti lidé měli možnost rekvalifikací a šanci si nějakým způsobem upravit kompetenční profil, aby korespondoval s tím, co je na trhu práce poptávané,“ uvedl Slach. V regionu podobně jako jinde v Česku chybí řemeslníci nebo technicky vzdělaná pracovní síla do výroby, například pro automobilový průmysl.
Odhadnout, kolik lidí by mohlo přijít o práci při úplném uzavření hutí, je obtížné. Chybí potřebná data a zcela jasné nejsou ani dodavatelsko-odběratelské vztahy směrem k Liberty. „Už s nástupem Mittalu ty vazby v regionu ale postupně oslabovaly čili ta čísla, která hovoří o tom, že je s tím spojeno nějakých 30.000 až 40.000 míst jsou dosti nadsazená,“ řekl Stach. Podle jeho odhadů by ukončení provozu mělo dopad maximálně na 13.000 lidí. V případě ukončení provozu ale za zásadní považuje, aby pozemky získal jediný vlastník, protože je tak lépe možné rozhodovat o jejich dalším využití.
