Aktualizace: 20.06.2024 09:54
Praha – Víc než 80 let od bitvy o Británii budou v londýnském RAF Clubu viset obrazy znaků všech čtyř československých perutí, které se do tehdejších bojů s letectvem nacistického Německa zapojily. Náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka předá v pátek v britské metropoli plakety s vyobrazeními znaků 310., 311. a 312. československé perutě RAF (Royal Airforce – Královské letectvo) zástupcům klubu, a to za účasti dětí a vnoučat československých veteránů. ČTK to dnes sdělila organizace Jagello 2000, které se na vyhotovení obrazů podílela. Znak 313. stíhací perutě už dříve věnoval RAF Clubu britský veterán Edward Jacobs.
Do bitvy o Británii zasáhla především 310. československá stíhací peruť, částečně také 312. československá stíhací peruť. V RAF sloužila také 311. československá bombardovací peruť a od roku 1941 i 313. československá stíhací peruť. Další českoslovenští piloti se do bojů zapojili v britských a polských perutích. Na straně západních spojenců se postavilo nacistickému Německu asi 2500 československých letců či pozemního personálu. O život jich přišlo přes 500, 250 jich bylo zraněných a 52 zajatých.
Obrazy se znaky československých perutí byly jedny z posledních, které ve sbírce RAF Clubu chyběly. Předseda Jagello 2000 před lety RAF Club navštívil a všiml si, že na jeho zdech visí znaky mnoha zahraničních perutí bojujících v RAF za druhé světové války. „Napadlo ho proto, že by si českoslovenští letci bojující za druhé světové války v řadách RAF zasloužili mít na stěnách RAF Clubu obrazy se znaky všech československých perutí, tedy i 311. bombardovací a 310. a 312. stíhací perutě RAF. Znak 313. stíhací perutě v mezičase RAF Clubu věnoval britský veterán Edward Jacobs,“ uvedli zástupci organizace.
Díky podpoře jednoho ze členů a zakladatelů spolku Jagello 2000 Miroslava Bradny se podařilo zajistit vyhotovení těchto obrazů ze strany RAF Clubu. Ceremonii předání plaket ale o několik let odložila celosvětová pandemie covidu, nakonec se uskuteční tento pátek.
Účast československých letců na boji proti nacismu tvoří jednu z nejslavnějších kapitol zahraničního odboje za druhé světové války. Podle historiků provedli přes 40.000 bojových vzletů, zneškodnili zhruba 365 německých letounů a šest raket V 1, potopili několik lodí a ponorek a na důležité nepřátelské cíle v nacistickém Německu či okupovaných územích svrhli přes milion kilogramů pum.
Po osvobození byli českoslovenští příslušníci RAF krátce za hrdiny, komunistický převrat v únoru 1948 ale mnohé z nich poslal do vězení, jiné donutil emigrovat. S výjimkou krátkého období kolem pražského jara 1968 žili v ústraní a zasloužených poct se většina z nich dočkala až po listopadu 1989.
