Aktualizace: 20.06.2024 11:55
Praha – Ruský profesor Vjačeslav Morozov odsouzený v Estonsku za špionáž v minulosti vedl redakční radu časopisu vydávaného Ústavem mezinárodních vztahů, který spadá pod ministerstvo zahraničí. Napsal to dnes server Seznam Zprávy. Věcí se bude zabývat ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), sdělil serveru mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. ČTK mluvčí řekl, že ministerstvo do personálních věcí ústavu nemůže zasahovat.
Estonský soud poslal bývalého profesora prestižní univerzity ve městě Tartu Morozova do vězení na šest let a tři měsíce. Shledal ho vinným ze špionáže, informovaly v úterý agentury AP a Reuters. Podle estonské bezpečnostní policie (KaPo) Morozov, který je ruským občanem, spolupracoval s ruskou vojenskou rozvědkou GRU.
Ústav mezinárodních vztahů je příspěvkovou organizací, ministerstvo zahraničí ale nemá pravomoc zasahovat do jeho personálií, sdělil ČTK Drake. „Pan ministr bude záležitost řešit s ředitelem Ústavu mezinárodních vztahů,“ uvedl mluvčí pro Seznam Zprávy. „Redakční radu si sestavuje Ústav mezinárodních vztahů, jejich pracovníci nemají přístup k citlivým informacím ministerstva zahraničních věcí,“ dodal Drake.
Podobně se vyjádřil také ředitel provozu Ústavu mezinárodních vztahů Jiří Mach. „Pan Morozov s námi nespolupracovat na citlivých záležitostech, neměl přístup do žádných našich systémů, působil pouze externě v redakční radě časopisu. Skrze působení v redakční radě neměl možnost se dostat k žádným citlivým informacím,“ sdělil serveru. Morozov působil na prestižní a solidní univerzitě v Tartu, upozornil.
Ústav mezinárodních vztahů uspořádal Morozovovi v roce 2017 přednášku v Praze. Do redakční rady svého v Praze vydávaného vědeckého časopisu Mezinárodní vztahy přizval ústav profesora o dva roky později. Redakční radu časopisu Morozov vedl v roce 2021.
Podle estonské bezpečnostní policie (KaPo) nebyla univerzita v Tartu hlavním cílem Morozovovy špionáže, ale spíše využil svého postavení profesora k přístupu na konference a ke klíčovým lidem. Rusům podle KaPo předával také osobní údaje lidí, o kterých si myslel, že by je ruská rozvědka mohla naverbovat.
