Nejdve byl Nicholasem Longrichem a Evanem Saitou znovuvzken druh Nanotyrannus lancensis, kter byl dosud obecn povaovn za formln neplatn, o tomto kroku se vak nepochybn jet povedou mnoh debaty.
Jen o tden pozdji byl opt Longrichem a jeho osmi kolegy oznmen vdeck popis novho druhu rodu Tyrannosaurus. Stle ikonick, nesmrn populrn a zdnliv nemniteln binomen Tyrannosaurus rex tak ztratil do jist mry svoji dosavadn exkluzivitu.
Samozejm se stle jedn o zcela platn a i nadle neohroen taxon, v tomto smru se nepochybn nic nezmn ani v budoucnu druh rex vak u mon nebude jedinm, kter je rodu Tyrannosaurus pipisovn. Zatmco badateli Gregorymu Paulovi se pedloni dva nov druhy (T. imperiosus a T. regina) do obecnho uznn a pouvn protlait nepodailo, v ppad nov stanovenho druhu T. mcraeensis u by situace mohla bt jin. Nmitky a pochybnosti se samozejm objevuj i v tomto ppad, ance na uznn novho taxonu jako pln validnho druhu je nepochybn vt.
A jak je tedy jeho historie? Typov exempl druhu Tyrannosaurus mcraeensis (dnes se sbrkovm oznaenm NMMNH P-3698) byl objeven v roce 1983 v sedimentech geologickho souvrstv Hall Lake (skupina McRae) a jedn se zejmna o fragmenty lebky (vetn sti doln elisti, izolovanch zub a nkolika dalch fragment). Anatomick znaky odlin od tch u druhu T. rex byly identifikovny napklad na lebench kostech postorbitale, frontale a jugale, dle squamosum, quadratojugale, palatinum (kost patrov) a dalch.
Rekonstrukce lebky nov popsanho tyranosauridnho tyranosaurina druhu Tyrannosaurus mcraeensis. Tento blzk pbuzn (mon pm pedek) populrnho druhu T. rex il v jinch stech subkontinentu Laramidie asi o 5 a 7 milion let dve ne jeho mnohem slavnj vvojov potomek.
Doln elist typovho exemple m od pednho okraje a po rove koronoidnho vbku na dlku 64,5 cm, co je mimochodem podstatn vc ne v ppad holotypu druhu Tyrannosaurus rex (CM 9380), kde stejn st kosti m na dlku 58,9 cm (dlka cel kosti po jejm vnjm obvodu pak u T. mcraeensis in 89,4 cm a v kompletnm stavu by nejsp pesahovala dlku 90 cm; u typovho exemple druhu T. rex pak tato mra in jen 85,5 cm).
Zajmav je, e i jeden z nejvtch exempl tyranosaura vbec, jedinec Scotty z kanadskho Saskatchewanu, m prvn udvan rozmr roven dlce 65 cm. T. mcraeensis tedy nejen e nen men ne prmrn velk exemple druhu T. rex, ale ad se naopak k tm nejvtm! Vzhledem k fragmentrnmu a nekompletnmu fosilnmu materilu jeho celkov rozmry neznme a meme je jen hrub odhadovat, je ale pravdpodobn, e dlka tohoto dravho obra inila kolem 12 metr a hmotnost pesahovala 7 tun.
Prvn pochybnosti
Poet zubnch jamek ve spodn elisti in 13, podobn jako u druhu T. rex. Exempl NMMNH P-3698 byl ji v roce 1984 piazen k druhu T. rex na zklad velikosti a celkov podobnosti krania s lebkami tyranosaur znmch ze severnjch st Severn Ameriky. V roce 1990 se ale o tomto zaazen objevily prvn vraznj pochybnosti, kter nicmn byly dle ignorovny.
S objevy dalch fosili bylo letos konen mon prozatm rozhodnout o odlinosti materilu z Novho Mexika v t me, e pro nj bylo mon stanovit nov druhov jmno v rmci rodu Tyrannosaurus. Mra variability ve tvarech a pomrnch velikostech rznch kosternch prvk u druhu Tyrannosaurus rex je velmi vysok, co in snahu stanovit nov taxony blzk druhu T. rex velmi obtnou a nejistou, v tomto ppad si je vak tm devti autor nov prce velmi jist svm zvrem.
T. mcraeensis je podle jimi proveden fylogenetick analzy sesterskm taxonem k ikonickmu druhu T. rex. Co je ale nejsp nejzajmavj, to je geologick st novho druhu tyranosaura. Radiometrick datovn vrstev, ve kterch byly jeho fosilie objeveny, naznauje st piblin 72,7 a 70,9 milionu let, co odpovd pelomu geologickch vk kampn (st zhruba 84 a 72 mil. let) a maastricht (72 a 66 mil. let).
Pekvapiv st fosilie
Vzhledem k tomu, e druh T. rex se ve fosilnm zznamu prokazateln objevuje a asi ped 68 miliony let, je u tak velkho tyranosaurina jeho geologick st pekvapiv. Jinmi slovy, ob tyranosaurid blzce pbuzn druhu T. rex il na zem nkdej jin sti Laramidie (zkho a dlouhho subkontinentu na zpad Severn Ameriky) asi o 5 a 7 milion let dve ne T. rex.
O datovn souvrstv Hall Lake ovem panuj i pochybnosti, nkte vdci se domnvaj, e ve skutenosti spad do nejpozdnjho maastrichtu, stejn jako samotn druh T. rex. Vymu st druhu T. mcraeensis ale odpovd i sloen fauny (ceratopsid Sierraceratops dve povaovan za zstupce rodu Torosaurus a neidentifikovan titanosaurn sauropod snad pslunk rodu Alamosaurus, konen pak i velk hadrosaurid mon zstupce rodu Edmontosaurus), anatomick znaky na lebce druhu T. mcraeensis jsou pitom tak ponkud primitivnj ne u druhu T. rex.
Pokud tedy pijmeme existenci novho druhu rodu Tyrannosaurus jako fakt (co ale mnoz paleontologov nemn prozatm udlat), vyvstv ped nmi zajmav nov pedstava o evoluci tyranosaurid. Podle n by ob tyranosaurini vznikli na jihu Laramidie (dnes piblin jihozpad USA) a doshli obch rozmr ji miliony let ped vznikem samotnho druhu T. rex.
Jedna vvojov linie se pak mohla dostat do vchodn Asie, kde dala koncem kampnu vzniknout druhm Zhuchengtyrannus magnus a Tarbosaurus bataar. Dal linie pak osdlila severn sti Laramidie, kde postupn vytlaila albertosauriny a v pozdnm maastrichtu dala vzniknout samotnmu druhu Tyrannosaurus rex. Otzkou pak zstv, pro se ob rozmry u tyranosaurin vyvinuly tak brzy a navc v geograficky omezenm arelu jin Laramidie (v t dob nejsp oddlen od severu biogeografickmi barirami).
Dinosau megafauna souvrstv Hall Lake (skupina McRae), datovan do doby ped zhruba 73 a 70 miliony let. Silueta oznaen dve jako cf. Tyrannosaurus pat nyn druhu T. mcraeensis. Spolu s tmto obm dravcem se zde vyskytoval i velk ceratopsid Sierraceratops turneri, gigantick titanosaurn sauropod rodu Alamosaurus a velk kachnozob dinosaurus, patrn rodu Edmontosaurus.
Podle autor odborn prce je pak dokonce mon, e gigantick rozmry druhu T. mcraeensis i jeho vvojovch potomk vznikly jako evolun adaptace na lov obch bloravch dinosaur mon dokonce destky tun vcch alamosaur.] Stle ale mnoho vc nevme zhadou zstvaj evolun pedkov druhu T. mcraeensis, ekologick podmnky a trofick vazby jeho ivotnho prosted, vliv klimatickch podmnek a mnoho dalho. Prozatm se tedy spokojme s tm, e se vemi krlovskmi poctami pivtme prvn nov druh rodu Tyrannosaurus po celch 119 letech od jeho vdeckho popisu.
lnek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimra Sochy a byl redakn upraven. Pvodn verzi vetn bohatho odkazovho rejstku najdete zde.