Aktualizace: 3.07.2024 12:14
Praha – Filip Siman, kterého obžaloba viní z nelegální služby v ukrajinské armádě a z plenění v místě válečných operací, dnes u pražského městského soudu odmítl, že by se sběrem cenností chtěl obohatit. Uvedl také, že ohledně bojů v cizí armádě vycházel z vyjádření politiků, kteří v minulosti uvedli, že lidem, kteří odjedou bojovat na Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost. Hlavní líčení je kromě dneška a čtvrtka naplánované i na příští týden, v plánu jsou především výslechy svědků.
Sedmadvacetiletý Siman podle státního zástupce Martina Bílého působil jako voják v ukrajinském dobrovolnickém praporu Karpatská Sič koncem března 2022. Neměl přitom povolení prezidenta republiky, aby mohl v cizí armádě bojovat. V zemi prodělal základní výcvik, nechal se vyzbrojit a následně se se skupinou, které velel, přesunul do měst Irpiň a Buča. Tam měl podle spisu za úkol hlídkovat v zákopech a provádět tzv. začišťovací operace.
Siman si podle obžaloby v rámci plnění rozkazů i ve svém volnu opakovaně přivlastnil věci jak padlých vojáků, tak civilních obyvatel. Podle Bílého šlo například o zlatý prsten, investiční slitky zlata a stříbra, další šperky, hotovost, ale také třeba čtečku knih či značkové sluneční brýle. Jako bývalý voják přitom podle Bílého musel být seznámen se základními pravidly mezinárodního humanitárního práva. Muže zadržela v dubnu 2022 ukrajinská armáda, následně byl propuštěn a odcestoval zpět do České republiky.
Siman dnes soudu řekl, že se na Ukrajinu vydal kvůli tomu, že jeho rodina z Ukrajiny pochází. Ví, že neměl povolení prezidenta k boji v cizí armádě, vycházel podle svých slov ale z veřejného vyjádření premiéra Petra FIaly (ODS), který už na počátku března 2022 uvedl, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, může spolu s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem garantovat beztrestnost abolicí. Do země se také podle svých slov vydal pod záštitou ukrajinského velvyslanectví.
Soudu muž detailně popsal, jak se do dobrovolnického praporu dostal i jaké činnosti vykonával. Všechny jednotky podle něj sídlily v opuštěných domech ukrajinských obyvatel, bylo proto podle něj běžné, že vojáci využívali zdroje, které v nich byly. Nalezené cennosti, peníze či elektronika se podle něj nosila „na štáb“. Věci Ukrajinců prý vojáci odnášeli pro případ, že by Rusové místa opět dobyli.
Prsten, který podle obžaloby vzal, byl podle Simana součástí historky o padlém ruském vojákovi, kterou si vymysleli jeho nadřízení a která měla být symbolem toho, že je ukrajinský odboj schopen přežít; dostal ho prý od vedení. O čtečce si myslel, že je tablet, tudíž že by mohl obsahovat zpravodajské informace. Šlo ale podle něj jen o maketu. Ohledně stříbrných slitků mu prý armáda řekla, že si je může ponechat, zlatý slitek si podle svých slov jen vyfotil na mobil. Siman odmítl, že by si ponechal další šperky, hotovost nebo značkové brýle. Z vlastní vůle si podle svých slov vzal jen kyslíkovou masku, chtěl ji jako připomínku toho, že na Ukrajině sloužil. Braní věcí se mu morálně příčilo, dodal.
Za službu v cizí armádě mohou soudy muži uložit nejvýše pět let vězení, za rabování mu ale hrozí i výjimečný trest.
