Aktualizace: 23.01.2024 11:06
Praha – Senát zřejmě schválí nominaci advokáta Milana Hulmáka na ústavního soudce. Horní parlamentní komoře to dnes jednomyslně doporučil její výbor pro lidská práva. Senátní ústavně-právní výbor obdobné doporučení přijal minulý týden. Senát jako celek bude o Hulmákově kandidatuře rozhodovat ve středu.
Hulmák ve výboru pro lidská práva získal hlasy všech šesti přítomných členů. Rovněž ve výboru pro lidská práva advokáta podpořilo šest senátorů, avšak z osmi hlasujících.
Devětačtyřicetiletý Hulmák, který je označován za jednoho z předních expertů na soukromé právo a působí mimo jiné na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, by mohl v týmu ústavních soudců nahradit Jiřího Zemánka, jehož desetiletý mandát skončil v závěru minulého týdne.
Hulmák zastupoval klienty v řízeních před Ústavním soudem nebo Evropským soudem pro lidská práva. Spolupracoval mimo jiné s ústavní právníkem Alešem Gerlochem, jehož nominaci na ústavního soudce senátoři před pěti lety odmítli. Je rozhodcem v komisi Hospodářské a Agrární komory. Podotkl, že jeho rozhodnutí v této funkci na rozdíl od některých jiných verdiktů rozhodců nikdy zpochybněny nebyly.
K propojení s advokátní kanceláří Havel & Partners uvedl, že v ní nikdy nepracoval jako advokát či koncipient, ale jako poradce v řádu jednotek hodin měsíčně v souvislosti s rekodifikací občanského zákoníku a jako školitel. Zdůraznil, že jeho dosavadní působení nedává důvod k pochybnostem, že by se jako ústavní soudce choval jinak než poctivě. „Nenechám se ovlivňovat,“ prohlásil.
„Webovky nemám, nejsem na sociálních sítích, nemám to zapotřebí. Kdo mne potřebuje, najde si mne i tak,“ uvedl Hulmák k poznámce senátorky Hany Kordové Marvanové z klubu ODS a TOP 09, že o advokátovi lze z veřejných zdrojů dohledat málo informací. Uvedl, že působí jako samostatný advokát, zastupuje dva středně velké podnikatele, bytová družstva i jednotlivce. V případě začlenění k Ústavnímu soudu by své dosavadní aktivity zrušil či omezil.
Advokát také řekl, že Senátem projednávané právo na platbu v hotovosti by součástí ústavního pořádku být mohlo, ale osobně by ho tam nedával. Úprava by podle něj mohla být obsažena v zákoně o oběhu peněz. Není ani pro rozšíření Listiny základních práv a svobod o manželství jako svazku muže a ženy. Podle něj je problém spíše v použití pojmu manželství i pro svazky stejnopohlavních párů, které by měly mít stejná práva a povinnosti. „K tomu, aby jablka a hrušky měly stejná práva, nemusíme hruškám říkat jablka,“ dodal Hulmák.
