Aktual.: 22.04.2026 16:41
Brusel – Vítěz voleb v Maďarsku Péter Magyar chce v Bruselu obnovit vliv střední Evropy tím, že se opře o její minulost, píše server Politico. Šéf vítězné strany Tisza uvádí, že hodlá prohloubit vztahy se sousedními státy, zejména s Rakouskem, a to na základě silných ekonomických vazeb a společné historie z Rakouska-Uherska.
„Dříve jsme sdíleli zemi a Rakousko je pro Maďarsko klíčovým ekonomickým partnerem,“ uvedl Magyar po vítězství nad končícím premiérem Viktorem Orbánem v parlamentních volbách z tohoto měsíce. „Rád bych z historických, ale také kulturních a ekonomických důvodů posílil vztah mezi Rakouskem a Maďarskem,“ doplnil.
Magyar porazil Orbánovu stranu Fidesz také díky slibu, že obnoví vztahy Maďarska s EU. Podle serveru Politico tak zamýšlí učinit v posíleném bloku středoevropských zemí vedeném stejně smýšlejícími pravicovými lídry se společným pohledem na svět, ekonomickými zájmy i konzervativními názory na vše od migrace až po světovou politiku. S výjimkou Polska také tyto země tradičně projevovaly větší ochotu udržovat obchodní vztahy s Moskvou, připomíná server.
Magyar navrhuje propojení Visegrádské skupiny, která neformálně spojuje Maďarsko, Polsko, Česko a Slovensko, s takzvaným Slavkovským formátem, jehož členy jsou Česko, Rakousko a Slovensko. Jako jasný signál této strategie Magyar ohlásil, že na první návštěvy zamíří do Vídně a Varšavy. Server připomíná, že Magyar může v Polsku načerpat cenné zkušenosti, jak po letech populistické vlády obnovit liberální demokracii.
Podle serveru Politico se rakouská vláda k Magyarovým plánům staví vstřícně. Rakouský diplomat pod podmínkou anonymity serveru Politico sdělil, že posílení spolupráce mezi středoevropskými členy EU na podobném modelu jako země Beneluxu považuje za logické. „Všichni jsme státy zhruba stejné velikosti, sdílíme spoustu společných zájmů a dohromady bychom měli větší váhu, pokud jde o hlasovací sílu,“ doplnil.
Rakousko se o prohloubení vazeb se středoevropskými státy snažilo již dříve. Před velkým rozšířením EU v roce 2004 navrhovali jeho představitelé posílení vazeb se střední Evropou. Tento krok však zabrzdily obavy Polska a Slovinska, že se Vídeň méně než století po rozpadu Rakouska-Uherska snaží znovu prosadit svou hegemonii. Podle odborníků se však nyní Polsko díky rostoucí ekonomické a vojenské síle touto možností ohroženo cítit nebude.
Server ale připomíná, že i nyní panují mezi středoevropskými státy klíčové rozdíly. Rakousko a Polsko například aktivně podporují pomoc napadené Ukrajině. Magyar se naproti tomu rozhodl připojit ke Slovensku a Česku, které neručí za balíček půjček v hodnotě 90 miliard eur, z nichž chce EU Kyjevu pomoci. Země mají také rozdílné názory na přistoupení Ukrajiny do EU.
Navzdory těmto rozdílům však odborníci poukazují na to, že středoevropské státy stále sdílí řadu společných zájmů. Magyarova snaha vytvořit středoevropskou alianci také podle serveru Politico pochází z jeho pochopení toho, jak skutečně funguje rozložení moci v Bruselu, kde nadcházející premiér působil jako diplomat a člen Evropského parlamentu. „Pokud chcete mít v Bruselu větší slovo a být protiváhou velkých (zemí), pak musíte spojit síly,“ řekl serveru Stefano Bottoni z Florentské univerzity.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
