Je mon dot se tohoto vku, ale zle i na optimismu, k psycholog Tom Vak. Jak dodv, monost dot se vysokho vku vtinou odvjme od vku svch rodi. Svou budoucnost vak vnmme od momentlnho bodu, tedy od vku, ve kterm prv jsme. Mme pocit, e due nestrne a nebereme v potaz, jak nm ve vku 93 let bude, upesuje psycholog.
Leton przkum se opr o zjitn akademik v ele s Colinem Sandersem, kter je zrove lenem vboru Mezinrodnho centra pro dlouhovkost. Schopnost prot spokojen dlouh ivot stoj podle odbornk na nkolika pilch. Na dlouhovkost m klov vliv nejen fyzick a psychick zdrav, ale tak nae pizpsobivost zmnm, finann pprava, kvalita socilnch vazeb, celoivotn uen a tak smysl naeho ivota.
Zlozvyk je nae elezn koile
Jak se ale ei staraj napklad o sv vlastn zdrav? Przkum ukzal, e tetina lid se zdrh zmnit svoji ivotosprvu k lepmu nebo skoncovat s nkterm zlozvykem, i kdy to doporu lka a i kdyby to mlo pinst pr let ivota navc. Zlozvyky jsou zkrtka nae elezn koile. Dodrovat zdrav ivotn styl se sna jen 57 procent ech.
A dal svzel. ei asto zapomnaj na prevenci, kter je pro dosaen vyho vku velmi dleit. Lid toti nkdy nechtj slyet, e by mohli mt zdravotn problm. Pitom je klov eit zdravotn problmy as, poznamenv lkaka Iva Holmerov, kter se specializuje na geriatrii, veejn zdravotnictv a medicnu dlouhodob pe.
Svj zdravotn stav podle przkumu vnm pozitivn jen 52 procent z ns. Ve stresu z toho ale pravdpodobn nejsme, celkem 65 procent dotzanch uvd, e ve svm ivot stres nepociuje vbec, nebo jen velmi mlo. Lid se zdravotn ct asto h, ne na tom ve skutenosti jsou, vysvtluje psycholog Vak.
asto se tak k, e zmna je ivot, ale zmny pitom moc nemusme. Obecn se ei ad mezi nrody, kter se s novmi podmnkami vyrovnvaj jen tko. Po Japonsku je mra odhodln ech ke zmn druh nejni. Ochotu ke zmnm vyjdilo jen 14 % ech.
Del ivot s sebou ale nekompromisn nese tlak na pizpsobivost zmnm doby, i na to u ns mnoho lid zapomn, upozoruje Michal Korejs, editel produktovho vvoje NN ivotn pojiovny a odbornk na dlouhodob kryt rizik, specializujc se na tma invalidity a dlouhodob pe.
Uen je pro ns stle muen
ance dot se vysokho vku souvis podle odbornk i s tm, nakolik jsou lid pipraven celoivotn se uit. Ppravu na st si vak s celoivotnm uenm spojuje zatm jen velmi mlo lid. Pitom prv poteba neustle se nco uit pispv podle odbornch studi k celoivotn spokojenosti.
Vtina ech sice piznv, e m dostatek podnt k uen, jenome jde spe o touhu na sob pracovat, ne o skutenou aktivitu. Touhu rozvjet sv schopnosti, dovednosti a znalosti projevilo v przkumu dokonce 75 % lid, ale pouze 35 % ech piznalo, e v poslednch tech letech opravdu aktivn investovali do rozvoje svch znalost a dovednost.
Bohuel je u ns rovn stle zakoenn tradin pohled na strnut spe jako na nezvratn proces padku, ne jako na obdob moudrosti a asu na to, co ns zajm. A to je v dob, kdy se ivot prodluuje, koda, mn Michal Korejs.
Aktivita je pro dosaen vyho vku velmi dleit, a stejn tak je dleit i prosted, ve kter lid ij. Nejde pitom o to, kolika let se pesn doijeme, ale zda proijeme naplnn ivot, poznamenv Ji Hrab, editel obecn prospn spolenosti Elpida, pod jeho vedenm mimo jin vzniklo vzdlvac a kulturn centrum pro seniory, Linka senior i portl Elbot pro online celoivotn vzdlvn.
ijeme ivot, kter m smysl
Dobr zprva je, e vtina lid ije ivot, kter jim dv smysl. Pt ze esti oslovench ech uvd, e ij ivot, kter stoj za to. A u je jejich pomyslnm poslnm karira nebo rodina, pes 80 % lid o sob tvrd, e vedou smyslupln ivot.
Pes 70 % dotazovanch je zrove spokojeno s tm, eho v ivot doshli, maj dostatek asu dlat vci, kter jsou pro n dleit, a s hrdost o sob mohou prohlsit, e se jim lb to, km jsou. Akoli se tento vsledek me zdt jako pozitivn, spolen se Slovky jsme v tomto ebku obsadili v przkumu pedposledn msto. Z pohledu pocitu, e ivot dv smysl, jsou na tom nejlpe Rumuni.
Radji rodinu ne ptele
Rodina pin poten vtin lid. Pro 87 % ech je rodina zdrojem ivotn radosti a pro nejstar generaci je to dokonce 96 procent. Na poli dalch socilnch vazeb u tak radostn nen. Polovina ech si dl dostatek asu na sv ptele, ale pouze desetina jich to tvrd s jistotou, co je druh nejhor skre ptelstv ze vech zem v przkumu.
Navazovat nov kontakty se dobe da 60 % dotazovanch a 70 % se ct bt plnohodnotnou soust spolenosti, ve kter ije. I u tohoto pile dlouhovkosti je to vak pro echy tet nejhor vsledek.
Jak se zajiujeme do budoucna
A jak se ei sna zajistit si do budoucna finann polt, aby nepoctili ve st razantn propad sv ivotn rovn? Jen devt procent respondent przkumu je pesvdeno o sprvnosti sv finann ppravy na st. Vce ne polovina jich vak piznv, e neplnuj dopedu vce ne na pr msc.
Akoliv si na penzi s podporou sttu spo u tm 4,3 milionu ech, mnoho z ns si neuvdomuje, e jednm z rizik dlouhovkosti je vrtkav zdrav. Kad tvrt dospl se do 80 let stane zvislm na druhch a pi nezbytn celodenn pi ve specializovanm zazen se mohou msn nklady vyplhat na destky tisc korun, vysvtluje Michal Korejs.
Z rizik, kter ns mohou potkat, maj ei nejvt obavy prv z toho, aby ve st nebyli na obt svmu okol. Takov situace se podle przkumu esk asociace pojioven obv 71 procent populace. A dleitost tmatu podtrhuj i chystan legislativn zmny, kter by mly pinst echm monost zskat daovou levu za to, e maj pojitn dlouhodob pe schopn ztrtu sobstanosti doivotn pokrt.
tyi rady pro dlouhovkost
Dot se vysokho vku podle odbornk mon je. Zle ale na tom, co pro dlouhovkost a klidn st udlme. m dve zaneme, tm vt mme anci. Z pohledu odbornk jsou dleit tyi zkladn kroky:
1. Dlejte si as na ptele a bute soust komunity. Sociln vazby maj na nae zdrav a pohodu zsadn vliv. Dodvaj nm emocionln podporu, praktickou pomoc a otevraj nov pleitosti.
2. Aktivn peujte o sv fyzick i duevn zdrav. Prevenc mnoha zvanch onemocnn je pravideln spnek a pohyb. Spte osm hodin a 3krt tdn se hbejte a cvite. Nepodceujte preventivn prohldky, dokou skoro zzraky.
3. Nepodcete finann ppravu. Nebojte se potat! Sta si ct, jak st chcete mt a jak mte monosti. Pome hldn rodinnho rozpotu, online kalkulaky, prbn spoen na penzi i rozhovor s finannm poradcem.
4. Pijmte zmny jako nedlnou soust ivota. Ochota ke zmn je hnac silou duevnho zdrav. Adaptabilita a ochota uit se nov vci pispvaj k vt kontrole nad naimi ivoty pomohou v prci i osobnm ivot.
