Aktual.: 21.10.2024 14:16
Istanbul – Ve Spojených státech zemřel ve věku 83 let turecký islámský duchovní Fethullah Gülen, kterého turecká vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana řadu let vinila ze snah ji svrhnout. S odvoláním na turecká média o úmrtí dnes informovala agentura Reuters. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan později podle agentury AP oznámil, že Gülenovo úmrtí potvrdily turecké zpravodajské služby.
Účty na sociálních sítích spojené s Gülenovým hnutím, které mimo jiné spravují Gülenovi synovci, zveřejnily informaci o tom, že klerik zemřel v neděli v Pensylvánii na kardiovaskulární problémy. Gülenovo úmrtí později právě s odkazem na zmíněné účty na X oznámila také turecká veřejnoprávní televize TRT, která uvedla, že zemřel „uplynulou noc“ v nemocnici, kde byl hospitalizován.
Šéf turecké diplomacie Fidan uvedl, že Gülanovu smrt potvrdily turecké zpravodajské služby. „Vůdce této temné organizace je mrtev,“ řekl Fidan a dodal, že Ankara úmrtím Gülena nepodlehne uspokojení a nepoleví. „Tato organizace je hrozbou, jaké turecký národ ve svých dějinách čelil málokdy,“ řekl Fidan. „Náš národ, náš stát bude proti této organizaci bojovat nadále, jak se to dělá se všemi druhy teroristických organizací,“ dodal turecký šéfdiplomat a vyzval Gülenovy stoupence, aby opustili „tuto zrádcovskou špatnou cestu“.
Represe vůči příznivcům Gülena, který žil přes dvacet let v exilu v USA, začaly v Turecku v roce 2013, kdy byl současný prezident Erdogan premiérem. Důvodem byl podle opozice korupční skandál, v němž figuroval i Erdoganův syn. Režim pak pozatýkal desítky policistů, prokurátorů i soudců, kteří korupční kauzu vyšetřovali, a v roce 2014 bylo vyšetřování zastaveno pro nedostatek důkazů. Obecně se předpokládalo, že za vyšetřováním jsou prokurátoři a policisté z Gülenova hnutí Hizmet (Služba), kterou turecké úřady v roce 2016 označily za teroristickou organizaci.
Gülen, který byl dříve blízkým spojencem Erdogana a jeho Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), žil v exilu v USA od roku 1999. Původně do USA přicestoval na léčení, ale už tam zůstal, protože v Turecku čelil vyšetřování.
Hnutí Hizmet bylo založeno v 70. letech minulého století a provozovalo mimo jiné školy či nemocnice v Turecku i v zahraničí. Před čistkami z posledních let vlastnilo v Turecku i některá média. Erdoganova vláda viní jeho příznivce ze spiknutí a snahy ji svrhnout, podle nevládních organizací ale využívá obvinění z vazeb na toto hnutí i k odstranění svých kritiků, kteří členy či příznivci Hizmetu nejsou.
Podle stoupenců Hizmetu se toto hnutí snaží šířit umírněnou formu islámu a podporuje vzdělávání západního stylu, tržní hospodářství a komunikaci mezi náboženstvími. Podle agentury Reuters bylo hnutí od zmařeného puče v Turecku systematicky likvidováno a jeho vliv zeslábl i mezinárodně.
Rozsáhlé zatýkání a čistky ve státní správě zahájil Erdoganův režim po pokusu části armády o puč v červenci 2016, z něhož vláda obvinila také Gülena, který to odmítl. O místo tehdy přišlo na 130.000 státních zaměstnanců, včetně čtyř tisíc soudců a prokurátorů, tisíce vojáků, ale například i mnoho učitelů. Během výjimečného stavu, který trval až do července 2018, vláda také uzavřela řadu nezávislých médií.
Turecko mělo Gülena na svém seznamu nejhledanějších osob a žádalo jeho vydání, ale Spojené státy ho vydat nechtěly s poukazem na to, že potřebují více důkazů. V USA Gülen nikdy nebyl obviněn z žádného trestného činu a důsledně odsuzoval terorismus i pučisty.
Gülen se narodil ve vesnici Pasinler ve východoturecké provincii Erzurum v roce 1941 jako syn imáma, islámského kazatele, a od dětství studoval korán. V roce 1959 byl sám jmenován imámem mešity ve městě Edirne v evropské části Turecka a v 60. letech se stal známým kazatelem v západoturecké provincii Izmir, kde zakládal studentské koleje. To položilo základy pozdější síti vzdělávacích a dalších institucí. Gülenův vliv se pak prostřednictvím sítě škol rozšířil i za hranice Turecka do turkických republik ve střední Asii, na Balkán, do Afriky i na Západ.
