Aktualizace: 24.01.2024 00:12
Brno – Ústavní soud (ÚS) dnes vyhlásí, jak rozhodl o zkrácené valorizaci penzí. Vláda loni v čase vysoké inflace jednorázově upravila valorizační mechanismus. Penze tak sice stouply, ale méně, než mohli senioři očekávat. Průměrný důchodce přišel zhruba o tisícikorunu měsíčně. Vláda to zdůvodňovala hlavně rozpočtovou odpovědností. Návrh na zrušení valorizační novely podala skupina 71 poslanců hnutí ANO, za které jednala Alena Schillerová. Poslanci ANO se domnívají, že důchodci měli vzhledem k inflaci nárok na výraznější nárůst penzí.
Ústavní soudci se návrhem zabývali na více než deseti uzavřených jednáních pléna, tedy sboru všech 15 soudců a soudkyň. Svolali také veřejné ústní jednání, první po necelých pěti letech, kde jako svědci vypovídali ekonomové, statistici, státní úředníci, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dotazy soudců směřovaly nejčastěji k tomu, jaké informace a podklady o očekávané inflaci měla vláda od odborníků k dispozici během roku 2022, a zda tedy s předstihem věděla o nutnosti mimořádné valorizace penzí. Oba ministři se chystají k soudu také dnes, aby vyslechli verdikt.
Minulý týden soudci na jedné z neveřejných porad pléna dospěli k rozhodnutí. Zřejmě se nerodilo snadno, protože původního soudce zpravodaje Jana Svatoně nahradil nový, a to Vojtěch Šimíček. Znamená to, že Svatoň navrhoval řešení, které nezískalo dostatečně silnou podporu. Pro zrušení právní úpravy by muselo hlasovat devět z 15 soudců. Ať už bude rozhodnutí jakékoliv, lze očekávat, že ho doprovodí odlišná stanoviska, takzvané disenty některých soudců. Někteří odborníci oslovení ČTK se kloní spíše k tomu, že soud ponechá valorizaci v platnosti, další ale nacházejí důvody pro zrušující zásah, například kvůli tomu, že vládní většina novelu protlačila Sněmovnou ve stavu legislativní nouze.
Nález ústavních soudců by se měl vypořádat s procesními i věcnými otázkami. V prvé řadě jde o to, zda vláda při schvalování novely nezneužila stav legislativní nouze, což je zvláštní režim zrychleného projednávání zákonů, který lze vyhlásit za mimořádných okolností, třeba kvůli bezpečnosti státu nebo když hrozí značné hospodářské škody. Poslanci ANO se domnívají, že důvody pro vyhlášení stavu legislativní nouze nenastaly, vláda o inflaci i nutnosti mimořádně valorizovat důchody musela vědět s předstihem, novelu ale účelově odsunula až za prezidentské volby – a poté už kvůli termínům musela spěchat. Podle odborníků může nález ÚS do budoucna ovlivnit českou parlamentní kulturu.
Pokud procedura přijetí zákona u soudců obstála, museli se vypořádat s tím, co norma obsahuje. Klíčové je to, zda zkrácená valorizace nezasáhla do legitimního očekávání důchodců a zda nejde o nepřípustnou retroaktivitu, tedy zpětnou účinnost. Dílčí otázky se týkají například toho, kdy vznikl právní nárok důchodců na mimořádnou valorizaci, s jakým předstihem vláda věděla o inflačním skoku na přelomu let 2022 a 2023 a zda nejde o neústavní zásah do sociálních práv důchodců.
Růst cen v rozhodném období od července 2022 do ledna 2023 v domácnostech důchodců činil podle vyjádření vlády 11,5 procenta. Při použití standardního zákonného mechanismu, který se aktivuje při více než pětiprocentním růstu cen, by průměrný důchod vzrostl v červnu 2023 o 1770 korun, po novele to bylo 760 korun. Vláda tak jen za loňský rok ušetřila 19,4 miliardy korun. Kdyby nechala proběhnout valorizaci podle standardního mechanismu, celkové rozpočtové náklady by v příštích dekádách mohly podle obou ministrů dosáhnout až 400 miliard korun.
Oslovení odborníci poukazují na to, že ať už soud rozhodne jakkoliv, část společnosti i politické reprezentace nebude spokojená. O to důležitější pak bude důkladné a srozumitelné odůvodnění nálezu.
