Aktual.: 23.01.2025 13:58
Praha – Senát schválil ratifikaci smlouvy mezi ČR a Vatikánem. Rozhodl o tom navzdory výhradám kritiků pasáží smlouvy o zpovědním tajemství a jeho nositelích. Jejich žádost o předběžný soudní přezkum souladu smlouvy s ústavním pořádkem odmítl. Souhlas s potvrzením smlouvy dnes po více než tříhodinové debatě vyjádřilo 52 ze 73 přítomných senátorů, přičemž jednotně pro byli jen členové lidovecké frakce. Aby se smlouva stala závaznou, musí ji ještě schválit Sněmovna a podepsat prezident.
Pro přezkum smlouvy Ústavním soudem před jejím schválením se vyslovilo 32 ze 72 přítomných senátorů ze všech frakcí, přičemž jednotně pro byli pouze senátoři z klubu SEN 21 a Piráti. K přijetí chybělo pět hlasů. Proti žádosti podle záznamu hlasování bylo osm senátorů, 32 se zdrželo. Žádost budou moci kritici smlouvy podat za sebe až po schválení smlouvy Sněmovnou. Pod žádost se bude muset podepsat nejméně 17 senátorů.
Ústavní soud by měl podle návrhu senátora Václava Lásky (SEN 21) rozhodnout o tom, zda je smlouva lidskoprávní, a stane se tedy součástí českého ústavního pořádku. Měl by také posoudit, zda je smlouva vyvážená a nikoli jednostranně výhodná pro Vatikán, zda je v souladu s ústavně zaručenou svobodou náboženského vyznání a zda je zpovědní tajemství pojato tak, že jen církev bude určovat, kdo je jeho nositelem.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (dříve Piráti) ujišťoval senátory o tom, že smlouva mezi Českou republikou a Svatým stolcem neboli konkordát nepřekračuje meze českého právního řádu a je v souladu s ústavním pořádkem. Připomněl, že Česko je jednou z posledních evropských zemí s katolickou tradicí, která dosud nemá vztahy s Vatikánem upravené dohodou.
Konkordát zakotvuje, že Česko zaručuje v souladu s právním řádem plnou svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Zároveň zaručuje právo odmítnout vojenskou službu i odmítnout poskytnutí zdravotní služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání za zákonných podmínek. Manželství uzavřená v katolické církvi mají podle dohody stejnou platnost a totožné právní důsledky jako občanské sňatky. Česko a katolická církev mají také spolupracovat při ochraně a udržování kulturního dědictví.
Proti schválení smlouvy se opakovaně postavily oběti sexuálního zneužívání v církvi, a to kvůli formulaci o zpovědním tajemství. Dohoda uvádí, že Česko zpovědní tajemství uznává a že pastorační pracovníci mají právo obdobné zpovědnímu tajemství „za podmínek stanovených zákonem“. Kritici tvrdí, že pastoračním pracovníkem by mohl být kdokoli, koho tak představitelé církve označí.
Termín „pastorační pracovníci“ byl podle ministerstva zahraničí do smlouvy vložen kvůli tomu, že Vatikán pojem duchovní nepoužívá a že může být použit pro všechny církve. Právo obdobné zpovědnímu tajemství je už v českých zákonech obsaženo s ohledem na nekatolické církve. Česko nepokládá podle ministerstva zpovědní tajemství za nedotknutelné tak, aby bylo výjimkou z postihu nepřekažení nebo neoznámení trestného činu. Cílem ustanovení není podle vlády rozšíření okruhu osob, které mají právo obdobné zpovědnímu tajemství.
Parlament se původně dojednanou česko-vatikánskou smlouvu zabýval v roce 2003 a tehdy ji neschválil. Podle něj byla nevýhodná a narušovala rovnoprávnost církví. V tehdejším návrhu smlouvy zpovědní tajemství zmíněno nebylo. Pokud tentokrát schválí konkordát i Sněmovna a ratifikuje jej prezident, Česko se zařadí po bok 64 států včetně 25 evropských, které obdobnou smlouvu se Svatým stolcem mají.
