Aktual.: 24.02.2025 22:30
New York – Lídři evropských zemí, Turecka či Kanady se v den třetího výročí začátku ruské invaze na Ukrajinu shodli, že Kyjev musí být zapojen do mírových jednání. Totéž dnes řekl v Bílém domě francouzský prezident Emmanuel Macron svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi. Ruský prezident Vladimir Putin dnes řekl, že není proti účasti Evropy na mírových rozhovorech. USA a Rusko dnes s několika dalšími státy hlasovaly proti rezoluci, kterou přijalo Valné shromáždění OSN a která potvrzuje územní celistvost Ukrajiny a označuje Rusko za agresora. EU a Británie přijaly další protiruské sankce, severské a pobaltské země slíbily větší vojenskou pomoc Ukrajině a další peníze pro Kyjev oznámila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Kyjevě sešel s lídry institucí EU a řady evropských států či Kanady. Na dálku se k jednání připojili vrcholní politici Británie, Turecka či Japonska a český prezident Petr Pavel. Nezúčastnili se zástupce USA, ale ani Slovenska či Maďarska. Zelenskyj poděkoval spojencům za pomoc a navrhl Rusku výměnu všech válečných zajatců.
Premiéři Británie, Kanady a Japonska Keir Starmer, Justin Trudeau a Šigeru Išiba, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan či řada evropských lídrů se shodli, že Ukrajina musí být u vyjednávacího stolu. Někteří evropští představitelé uvedli, že slyšet musí být i hlas Evropy.
Český prezident Pavel v projevu přes video na konferenci řekl, že mír pro Ukrajinu musí být spravedlivý. Cílem ruské agrese je podle něj vymazat z mapy Ukrajinu tak, jak ji známe. Evropa musí pokračovat ve vojenských dodávkách Kyjevu i v ekonomické pomoci, uvedl Pavel a dodal, že je potřeba urychlit přistoupení Ukrajiny k EU.
Šéfka EK v Kyjevě oznámila, že Ukrajina v březnu dostane od EU dalších 3,5 miliardy eur (asi 87,5 miliardy korun). Novinářům poté řekla, že Ukrajina by mohla vstoupit do EU před rokem 2030, bude-li pokračovat v reformách stejně rychle a stejně kvalitně jako dosud. Předseda Evropské rady António Costa doplnil, že členství v EU by bylo největší bezpečnostní zárukou pro budoucnost Ukrajiny.
Český premiér Petr Fiala dnes na sociální síti X označil ruskou invazi na Ukrajinu za „strategickou hru“ ruského prezidenta Vladimira Putina, jejímž cílem je „zpochybnit bezpečnost a stabilitu Evropy“. Mír podle Fialy nesmí být výsledkem kapitulace před agresorem. Fiala měl večer také mimořádný projev k českým občanům, v němž mimo jiné uvedl, že výdaje na obranu Česka je třeba zvýšit minimálně na tři procenta hrubého domácího produktu během několika let.
Ministři zahraničí EU dnes v Bruselu schválili šestnáctý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřil mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily či na omezení vývozu hliníku z Ruska. Londýn uvalil sankce na 67 firem a osob včetně výrobců a dodavatelů vojenských technologií. Řada z nich sídlí v Číně, Indii, Turecku či Thajsku.
Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v telefonátu s Putinem pochválil „snahy Ruska a dalších zemí ukončit válku na Ukrajině“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes ocenil přístup Washingtonu v této věci a kritizoval EU a její sankce.
Valné shromáždění OSN dnes přijalo rezoluci Ukrajiny a evropských zemí, která potvrzuje ukrajinskou územní celistvost a označuje Rusko za agresora. Pro hlasovalo 93 zemí včetně Česka; 65 států, mezi nimi Čína či Indie, se zdrželo hlasování a 18 zemí, včetně USA, Ruska, Maďarska či Izraele bylo proti. Spojeným státům se nepodařilo prosadit návrh, který vyzýval k „rychlému ukončení“ rusko-ukrajinského konfliktu, ale nezmiňoval se o územní celistvosti Ukrajiny, ani o ruské agresi.
Jako první evropský lídr se dnes v Bílém domě setkal se staronovým americkým prezidentem Macron, který řekl, že některé evropské země jsou připraveny po podpisu mírové smlouvy vyslat na Ukrajinu své jednotky jako bezpečnostní záruku. Trump uvedl, že USA tuto myšlenku podporují a že Putin by přítomnost evropských mírových sil na Ukrajině akceptoval. Americký prezident také řekl, že už tento či příští týden by se mohl setkat se Zelenským k podpisu dohody o vzácných nerostech.
Také Rusko je připraveno nabídnout USA a dalším partnerům účast na těžbě kovů vzácných zemin, mimo jiné na okupovaných ukrajinských územích, řekl dnes podle TASS Putin. Uvedl rovněž, že není proti účasti Evropy na mírových rozhovorech. Podle Putina by také mohly být po vzájemné dohodě obranné výdaje Ruska i Spojených států sníženy o 50 procent.
