Aktual.: 18.03.2025 14:53
Vilnius/Riga/Tallinn/Varšava – Ministerstva obrany Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska doporučila, aby tyto země odstoupily od takzvané Ottawské úmluvy, která zakazuje protipěchotní miny. Informovala o tom samotná ministerstva, podle nichž je důvodem to, že v posledních letech výrazně vzrostlo riziko pro země, které sousedí s Ruskem a Běloruskem. Všechny čtyři státy jsou členy Severoatlantické aliance a mají společné hranice buď s jednou nebo s oběma ze zmíněné dvojice zemí.
„Vojenské hrozby vůči zemím sousedícím s Ruskem a Běloruskem se výrazně zvýšily, proto je důležité posílit odstrašující a obranné schopnosti,“ uvedlo litevské ministerstvo obrany na svém webu. Podobné prohlášení dnes vydal také resort obrany Lotyšska, podle kterého se na návrhu odstoupit od Ottawské úmluvy dohodli ministři čtveřice zemí s cílem posílit obranu hranic.
„Musíme se připravit na to, že Rusko bude nadále představovat hrozbu pro region bez ohledu na to, jak se vyvinou nepřátelské akce na Ukrajině. Odstoupení od Ottawské úmluvy má potenciál zajistit výrobu protipěchotních min,“ uvedl lotyšský ministr obrany Andris Sprúds, který ujišťoval, že země budou nadále respektovat mezinárodní normy a humanitární právo.
Také polské ministerstvo obrany na webu informuje o doporučení odstoupit od Ottawské úmluvy, jelikož se podle něj bezpečnostní situace v regionu od její ratifikace výrazně zhoršila. „Naše rozhodnutí vysílá jasnou zprávu: naše země jsou připraveny a schopny použít jakékoliv prostředky nezbytné k obraně našeho území a svobody,“ cituje ze společného prohlášení ministrů polský resort obrany.
O doporučení ministerstev informuje i estonská veřejnoprávní stanice ERR, která se odkazuje na společné prohlášení čtveřice ministrů. Odstoupení od úmluvy musí schválit národní parlamenty, poznamenala agentura AFP.
Rusko rozpoutalo rozsáhlou válku proti Ukrajině v únoru 2022, kdy běloruský autoritářský vůdce a spojenec Moskvy Alexandr Lukašenko poskytl rukým invazním jednotkám zázemí. Všechny tři pobaltské země i Polsko od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zvýšily své výdaje na obranu, podotkla AFP. Litva také nedávno oznámila odstoupení od smlouvy o zákazu kazetové munice, což zdůvodnila bezpečnostními riziky spojenými s Ruskem.
Odstoupení od Ottawské úmluvy zvažuje rovněž Finsko. Jako důvod uvedlo, že Rusko protipěchotní miny používá při své invazi v sousední zemi. „Podrobně jsme prozkoumali, jak Rusko působí na Ukrajině, konkrétně jeho rozsáhlé použití pěchoty a také hromadné používání min,“ řekl loni v prosinci finský ministr obrany Antti Häkkänen agentuře Reuters.
Ottawská úmluva zakazuje použití, skladování, výrobu a převod protipěchotních min a v platnost vstoupila v roce 1999. Ratifikovalo ji kolem 160 zemí včetně České republiky. Například Spojené státy, Rusko nebo Čína tak ovšem neučinily.
Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min (ICBL) na konci února varovala, že úmluva čelí bezprecedentním hrozbám. „Brutální ruská válka proti Ukrajině a rozsáhlé používání protipěchotních min v zemi vytvořily jednu z největších krizí co do kontaminace a přiměly malý počet států sousedících s Ruskem k úvahám o odstoupení od úmluvy o zákazu min, což je dříve nemyslitelný ústup od norem na ochranu civilistů v ozbrojených konfliktech,“ uvedla ICBL a připomněla také loňské poskytnutí amerických protipěchotních min Ukrajině.
Úmluva podle ICBL pomohla zachránit nespočet životů. Protipěchotní miny byly zakázány, protože jsou ze své podstaty nehumánní a nerozlišují mezi bojovníky a civilisty, podotkla kampaň. Tyto zbraně přitom zůstávají smrtící celá desetiletí a jejich ničivý dopad na nevinné civilisty daleko převyšuje jejich omezenou vojenskou užitečnost, dodala ICBL.